ह्रीमन्तं वाच्यतां प्राप्तं सुखयन्त्यपि नो गुणाः ॥११॥
tayendraḥ smāsahat tāpaḿ
nirvṛtir nāmum āviśat
hrīmantaḿ vācyatāḿ prāptaḿ
sukhayanty api no guṇāḥ
tayā — tím činem; indraḥ — král Indra; sma — vskutku; asahat — trpěl; tāpam — strádání; nirvṛtiḥ — štěstí; na — ne; amum — jeho; āviśat — vstoupilo; hrīmantam — ten, kdo je plný studu; vācyatām — neslavnou pověst; prāptam — když získal; sukhayanti — přinášejí radost; api — i když; no — ne; guṇāḥ — dobré vlastnosti, jako je zámožnost.
Na radu polobohů Indra zabil Vrtrasuru a pak kvůli tomuto hříchu trpěl. I když ostatní polobozi byli šťastní, jemu zabití Vrtrasury žádnou radost nepřinášelo. Ani jeho další dobré vlastnosti, jako tolerance a zámožnost, mu nepomohly odstranit jeho zármutek.
Pácháním hříšných činů nemůže být nikdo šťastný, ani když je obdařen hmotným bohatstvím. Indra se o tom přesvědčil. Lidé ho začali pomlouvat: “Zabil brahmanu, aby si mohl užívat nebeského hmotného štěstí.” Přestože byl tedy Indra nebeským králem a těšil se hmotnému bohatství, byl neustále nešťastný z takových obvinění.
