निरूपितस्तदपि करोति किन्तु न समं विषमं न्यूनमधिकमिति वेद
कणपिण्याकफलीकरणकुल्माषस्थालीपुरीषादीन्यप्यमृतवदभ्यवहरति ॥११॥
yadā tu parata āhāraḿ karma-vetanata īhamānaḥ sva-bhrātṛbhir api kedāra-karmaṇi nirūpitas tad api karoti kintu na samaḿ viṣamaḿ nyūnam adhikam iti veda kaṇa-piṇyāka-phalī-karaṇa-kulmāṣa-sthālīpurīṣādīny apy amṛtavad abhyavaharati
yadā — když; tu — ale; parataḥ — od druhých; āhāram — jídlo; karma-vetanataḥ — namísto mzdy za práci; īhamānaḥ — chtěl; sva-bhrātṛbhiḥ api — dokonce i svými nevlastními bratry; kedāra-karmaṇi — prací na poli a zemědělskými úpravami; nirūpitaḥ — zaměstnaný; tat api — tehdy také; karoti — dělával; kintu — ale; na — ne; samam — povrch; viṣamam — nerovný; nyūnam — snížený; adhikam — vyvýšený; iti — takto; veda — věděl; kaṇa — rozlámanou rýži; piṇyāka — olejové pokrutiny; phalī-karaṇa — rýžové plevy; kulmāṣa — obilí prolezlé červy; sthālī-purīṣa-ādīni — připálenou rýži ze dna hrnce a podobně; api — dokonce; amṛta-vat — jako nektar; abhyavaharati — jídával.
Jada Bharata pracoval pouze za jídlo. Jeho nevlastní bratři toho využili a výměnou za trochu jídla ho zaměstnali prací na poli, ale on nevěděl, jak na něm správně pracovat. Nevěděl, kam přidat hlínu, kde zemi zarovnat a kde vytvořit brázdy. Bratři mu dávali rozlámanou rýži, olejové pokrutiny, rýžové plevy, obilí prolezlé červy a připálené zrní ze dna hrnce, ale on to vše s radostí přijímal jako nektar. Vůči nikomu nechoval zášť a vše jedl s velkým potěšením.
Úroveň paramahamsy popisuje Bhagavad-gita (2.15): sama-duhkha-sukham dhiram so 'mrtatvaya kalpate. Když je člověk netečný vůči všem dualitám — štěstí a neštěstí tohoto hmotného světa — je způsobilý pro věčný život (amrtatva). Bharata Maharaja byl odhodlaný ukončit svůj pobyt v hmotném světě, a proto si tohoto světa duality vůbec nevšímal. Dosáhl dokonalého vědomí Krsny a zapomínal na dobro a zlo či štěstí a neštěstí. Caitanya-caritamrta (Antya 4.176) uvádí:
’dvaite' bhadrabhadra-jñana, saba-’manodharma'
’ei bhala, ei manda',—ei saba ’bhrama'
“Všechna pojetí dobra a zla v hmotném světě jsou mentální spekulace. Říkat: ,Toto je dobré a toto je zlé,' je tedy od základu chybné.” Uvažování, že v hmotném světě duality existuje dobro či zlo, je jednoduše mentální výmysl. To musíme pochopit. Neměli bychom však toto vědomí napodobovat; je třeba skutečně dospět na duchovní úroveň neutrality.
