यद्यपि स्वविदितं सकलधर्मं ब्राह्मं गुह्यं ब्राह्मणैर्दर्शितमार्गेण सामादिभिरुपायै
र्जनतामनुशशास ॥१६॥

yadyapi sva-viditaḿ sakala-dharmaḿ brāhmaḿ guhyaḿ brāhmaṇair darśita-mārgeṇa sāmādibhir upāyair janatām anuśaśāsa

yadyapi — i když; sva-viditam — znal; sakala-dharmam — zahrnující všechny druhy předepsaných povinností; brāhmam — védské pokyny; guhyam — velmi důvěrné; brāhmaṇaiḥ — brāhmaṇy; darśita-mārgeṇa — ukázanou cestou; sāma-ādibhiḥ — sāma, dama, titikṣā (ovládání mysli a smyslů, snášenlivost) atd; upāyaiḥ — prostřednictvím; janatām — lidem; anuśaśāsa — vládl.


Text

Pán Ṛsabhadeva dokonale znal důvěrné védské poznání, které zahrnuje informace o předepsaných povinnostech všeho druhu, ale přesto i nadále vystupoval jako ksatriya a následoval pokyny brahmanů týkající se ovládání mysli a smyslů, snášenlivosti a podobně. Tak vládl lidem podle systému varnasrama-dharmy, který přikazuje, aby brahmanové učili ksatriye a ksatriyové vládli státu prostřednictvím vaisyů a sudrů.

Purport

I když Ṛsabhadeva dokonale znal všechny védské zásady, přesto se řídil pokyny brahmanů, aby správně udržoval společenský řád. Brahmanové dávali rady podle saster a všechny ostatní třídy jednaly podle nich. Slovo brahma znamená “dokonalé poznání týkající se všech činností”. Toto poznání je velice důvěrně popsané ve védské literatuře. Lidé dokonale vyškolení jako brahmanové by měli znát veškerou védskou literaturu a prospěch, který z ní vytěží, by měli předávat obyvatelstvu. Všichni lidé by měli následovat dokonalého brahmanu. Tak se může každý naučit ovládat mysl a smysly a postupně spět k duchovní dokonalosti.