bhū-dvīpa-varṣa-sarid-adri-nabhaḥ-samudra-
pātāla-diń-naraka-bhāgaṇa-loka-saḿsthā
gītā mayā tava nṛpādbhutam īśvarasya
sthūlaḿ vapuḥ sakala-jīva-nikāya-dhāma
bhū — této planety Země; dvīpa — a jiných planetárních soustav; varṣa — území; sarit — řeky; adri — hory; nabhaḥ — nebe; samudra — oceány; pātāla — nižší planety; dik — směry; naraka — pekelné planety; bhāgaṇa-loka — svítící tělesa a vyšší planety; saṁsthā — postavení; gītā — popsáno; mayā — mnou; tava — tobě; nṛpa — ó králi; adbhutam — úžasné; īśvarasya — Nejvyššího Pána, Osobnosti Božství; sthūlam — hrubé; vapuḥ — tělo; sakala-jīva-nikāya — veškerých živých bytostí; dhāma — které je místem spočinutí.
Takto končí Bhaktivedantovy výklady k dvacáté šesté kapitole pátého zpěvu Srimad-Bhagavatamu, nazvané “Popis pekelných planet”.
— Dokončeno v chrámu Pañca-tattvy v Honolulu, 5.června 1975
—————————————————
Jeho Božská Milost Bhaktisiddhanta Sarasvati Gosvami Maharaja Prabhupada napsal ve svém díle Gaudiya-bhasya dodatečnou poznámku, jejíž překlad následuje.
Učenci s úplným poznáním všech védských písem se shodují na tom, že inkarnace Nejvyšší Osobnosti Božství jsou nespočetné. Tyto inkarnace jsou řazeny do dvou skupin — prabhava a vaibhava. V písmech stojí, že inkarnace prabhava se také dělí do dvou skupin — ty, které se nazývají věčné, a ty, které nejsou jasně popsány. V tomto pátém zpěvu Srimad-Bhagavatamu (ve třetí až šesté kapitole) se nachází popis Ṛsabhadeva, ale chybí obšírný popis Jeho duchovních činností. Proto je Ṛsabhadeva řazen do druhé skupiny inkarnací prabhava. Ve třináctém verši třetí kapitoly prvního zpěvu Srimad-Bhagavatamu je řečeno:
astame merudevyam tu
nabher jata urukramah
darsayan vartma dhiranam
sarvasrama-namaskrtam
“Pán Visnu se v osmé inkarnaci zjevil jako syn Maharaje Nabhiho (syna Āgnidhry) a jeho manželky Merudevi. Vyjevil cestu dokonalosti, životní stádium paramahamsy, které uctívají všichni následovníci varnasrama-dharmy.” Ṛsabhadeva je Nejvyšší Osobnost Božství a Jeho tělo je duchovní (sac-cid-ananda-vigraha). Může tedy vyvstat otázka, jak je možné, že kálel a močil. Gaudiya vedanta acarya Baladeva Vidyabhusana na tuto otázku odpověděl ve své knize Siddhanta-ratna (první část, text 65-68). Nedokonalí lidé upozorňují na Ṛsabhadevovo kálení a močení, což představuje námět studia neoddaných, kteří nechápou duchovní postavení transcendentálního těla. V tomto pátém zpěvu Srimad-Bhagavatamu (5.6.11) je dokonale popsána zmatenost materialistů současného věku. Na jiném místě pátého zpěvu (5.5.19) Ṛsabhadeva uvedl: idam sariram mama durvibhavyam — “Toto Mé tělo je pro materialisty nepochopitelné.” To potvrzuje i Pán Krsna v Bhagavad-gitě (9.11):
avajananti mam mudha
manusim tanum asritam
param bhavam ajananto
mama bhuta-mahesvaram
“Hlupáci se Mi vysmívají, když sestoupím v lidské podobě, neboť neznají Mou transcendentální povahu a Mou svrchovanou vládu nad vším, co existuje.” Lidskou podobu Nejvyšší Osobnosti Božství je nanejvýš obtížné pochopit a pro obyčejného člověka je prakticky nepředstavitelná. Proto Ṛsabhadeva přímo vysvětlil, že Jeho tělo je na duchovní úrovni. Ṛsabhadeva tedy ve skutečnosti nekálel a nemočil. I když to tak navenek vypadalo, tyto Jeho činnosti byly také transcendentální a žádný obyčejný člověk je nemůže napodobit. Ve Srimad-Bhagavatamu také stojí, že Ṛsabhadevovy výkaly a moč vydávaly transcendentální vůni. Člověk může Ṛsabhadeva napodobovat, ale nemůže Ho napodobit v tom, že jeho výkaly budou vonět.
Ṛsabhadevovy činnosti tedy nepodporují tvrzení určité skupiny lidí, která je známá jako arhat a jejíž členové se někdy prohlašují za Ṛsabhadevovy následovníky. Jak ale mohou být Jeho následovníky, když jednají proti védským zásadám? Sukadeva Gosvami vypráví, že poté, co se král Koṅky, Veṅky a Kutaky dozvěděl o činnostech Pána Ṛsabhadeva, vytvořil systém náboženských zásad známý jako arhat. Tyto zásady nebyly v souladu s védskými principy, a proto se nazývají pasanda-dharma. Členové společenství arhat považovali Ṛsabhadevovy činnosti za hmotné. Ṛsabhadeva je však inkarnace Nejvyšší Osobnosti Božství, a proto je na transcendentální úrovni a nikdo se Mu nemůže rovnat.
Ṛsabhadeva Osobně projevil činnosti Nejvyšší Osobnosti Božství. Srimad-Bhagavatam (5.6.8) uvádí: davanalas tad vanam alelihanah saha tena dadaha — na závěr Ṛsabhadevových zábav spálil velký lesní požár na popel celý les i Pánovo tělo. Stejným způsobem Ṛsabhadeva spálil na popel lidskou nevědomost. V pokynech, které dal Svým synům, projevil vlastnosti paramahamsy. Zásady společenství arhat však neodpovídají Ṛsabhadevovu učení.
Srila Baladeva Vidyabhusana poznamenává, že v osmém zpěvu Srimad-Bhagavatamu je další popis Ṛsabhadeva, který se však liší od Ṛsabhadeva, Jehož popisuje tento zpěv.
KONEC PÁTÉHO ZPĚVU