yaḥ — kdokoliv; tu — ale; iha — na tomto světě; vā — nebo; āḍhya-abhimatiḥ — pyšný na své bohatství; ahaṅkṛtiḥ — sobecký; tiryak-prekṣaṇaḥ — jehož pohled je pokřivený; sarvataḥ abhiviśaṅkī — nestále plný strachu, že bude ostatními, dokonce i nadřízenými, podveden; artha-vyaya-nāśa-cintayā — myšlenkou na vydání a ztrátu; pariśuṣyamāṇa — vyprahlé; hṛdaya-vadanaḥ — jeho srdce a tvář; nirvṛtim — štěstí; anavagataḥ — nezíská; grahaḥ — duch; iva — jako; artham — bohatství; abhirakṣati — chrání; saḥ — on; ca — také; api — vskutku; pretya — po smrti; tat — toho bohatství; utpādana — výdělku; utkarṣaṇa — nárůst; saṁrakṣaṇa — chrání; śamala-grahaḥ — přijímá hříšné činnosti; sūcīmukhe — jménem Sūcīmukha; narake — do pekla; nipatati — poklesne; yatra — kde; ha — vskutku; vitta-graham — jako duch lačnící po penězích; pāpa-puruṣam — velký hříšník; dharmarāja-puruṣāḥ — velitelé Yamarājových služebníků; vāyakāḥ iva — jako zkušení tkalci; sarvataḥ — všude; aṅgeṣu — na tělesných údech; sūtraiḥ — nitěmi; parivayanti — prošívají.

Ten, kdo je na tomto světě nebo v tomto životě velmi pyšný na své bohatství, si vždy myslí: “Jsem tak bohatý. Kdo se mi vyrovná?” Má pokřivený pohled a neustále se obává, že mu někdo jeho bohatství vezme. Podezírá dokonce i své nadřízené. Při uvažování o ztrátě bohatství jeho tvář a srdce vyprahnou, a proto vždy vypadá jako běs. Není naprosto schopen dosáhnout skutečného štěstí a neví, co to znamená žít bez úzkosti. Za své hříšné činnosti, které páchá, aby si vydělal peníze a zvýšil a ochránil své bohatství, je uvržen do pekla zvaného Sucimukha, kde ho velitelé Yamarajových služebníků trestají tak, že prošívají celé jeho tělo nití jako tkalci při tkaní látky.