मृगान्निघ्नन्ति तानपि सम्परेतान्लक्ष्यभूतान् य मपुरुषा इषुभिर्विध्यन्ति ॥२४॥
ye tv iha vai śva-gardabha-patayo brāhmaṇādayo mṛgayā vihārā atīrthe ca mṛgān nighnanti tān api samparetān lakṣya-bhūtān yama-puruṣā iṣubhir vidhyanti
ye — ti, kdo; tu — ale; iha — v tomto životě; vai — nebo; śva — psy; gardabha — a osly; patayaḥ — ti, kdo chovají; brāhmaṇa-ādayaḥ — brāhmaṇové, kṣatriyové a vaiśyové; mṛgayā vihārāḥ — nacházející potěšení v lovu zvířat v lese; atīrthe — jiná než předepsaná; ca — také; mṛgān — zvířata; nighnanti — zabíjejí; tān — je; api — vskutku; samparetān — po smrti; lakṣya-bhūtān — stávají se terči; yama-puruṣāḥ — Yamarājovi pomocníci; iṣubhiḥ — šípy; vidhyanti — probodávají.
Pokud člověk z vyšších tříd (brahmana, ksatriya a vaisya) nachází v tomto životě potěšení ve zbytečném štvaní a zabíjení zvířat v lese s pomocí svých ochočených psů, mulů a oslů, je po smrti uvržen do pekla zvaného Pranarodha. Tam si z něho Yamarajovi pomocníci udělají terč a probodávají ho šípy.
Zvláště v západních zemích si aristokraté vydržují psy a koně za účelem lovu zvířat v lese. Aristokracie v Kali-yuze, na Západě i na Východě, si osvojila zvyk jezdit do lesa a zbytečně zabíjet zvířata. Lidé z vyšších tříd (brahmanové, ksatriyové a vaisyové) by měli rozvíjet poznání Brahmanu a dát příležitost dosáhnout této úrovně i sudrům. Jestliže se místo toho věnují lovu, jsou potrestáni, jak popisuje tento verš. Nejenže jsou prostříleni šípy Yamarajových pomocníků, ale také jsou uvrženi do oceánu hnisu, moči a výkalů, popsaného v předchozím verši.
