Srila Visvanatha Cakravarti Thakura shrnuje úplný popis planetárních systémů vesmíru prohlášením, že ten, kdo je schopen meditovat o tomto uspořádání jako o virat-rupě či visva-rupě, vnějším těle Nejvyšší Osobnosti Božství, a třikrát denně uctívat Pána v této podobě meditací, bude vždy osvobozen od všech hříšných reakcí. Visvanatha Cakravarti Thakura soudí, že Dhruvaloka, Polárka, je 3 800 000 yojanů nad Sluncem. Ve vzdálenosti 10 000 000 yojanů nad Dhruvalokou je Maharloka, 20 000 000 yojanů nad Maharlokou je Janaloka, 80 000 000 yojanů nad Janalokou je Tapoloka a 120 000 000 yojanů nad Tapolokou je Satyaloka. Vzdálenost mezi Sluncem a Satyalokou je tedy 233 800 000 yojanů neboli 2 992 640 000 kilometrů. Vaikunthské planety začínají 26 200 000 yojanů (335 360 000 kilometrů) nad Satyalokou. Visnu Purana proto uvádí, že obal vesmíru je od Slunce vzdálený 260 000 000 yojanů (3 328 000 000 kilometrů). Vzdálenost mezi Sluncem a Zemí je 100 000 yojanů a 70 000 yojanů pod úrovní Země začíná sedm nižších planetárních soustav zvaných Atala, Vitala, Sutala, Talatala, Mahatala, Rasatala a Patala. 30 000 yojanů pod těmito nižšími planetárními soustavami se nachází Sesa Naga, který leží na oceánu Garbhodaka. Tento oceán je hluboký 249 800 000 yojanů. Průměr vesmíru tedy činí přibližně 500 000 000 yojanů neboli 6 400 000 000 kilometrů.

Takto končí Bhaktivedantovy výklady k dvacáté třetí kapitole pátého zpěvu Srimad-Bhagavatamu, nazvané “Planetární soustava Sisumara”.