evaḿ surodād bahis tad-dvi-guṇaḥ samānenāvṛto ghṛtodena yathā-pūrvaḥ kuśa-dvīpo yasmin kuśa-stambo deva-kṛtas tad-dvīpākhyākaro jvalana ivāparaḥ sva-śaṣpa-rociṣā diśo virājayati
evam — takto; surodāt — z oceánu alkoholu; bahiḥ — vně; tat-dvi-guṇaḥ — dvakrát tolik; samānena — stejně široký; āvṛtaḥ — obklopený; ghṛta-udena — oceán přečištěného másla; yathā-pūrvaḥ — jako tomu bylo v případě Śālmalīdvīpu; kuśa-dvīpa — ostrov zvaný Kuśadvīp; yasmin — na němž; kuśa-stambaḥ — tráva kuśa; deva-kṛtaḥ — stvořená svrchovanou vůlí Nejvyšší Osobnosti Božství; tat-dvīpa-ākhyā-karaḥ — dávající ostrovu jeho jméno; jvalanaḥ — oheň; iva — jako; aparaḥ — další; sva-śaṣpa-rociṣā — leskem rostoucí trávy; diśaḥ — všechny strany; virājayati — osvětluje.
Z popisu daného v tomto verši můžeme kvalifikovaně odhadnout povahu plamenů na Měsíci. Na Měsíci musí být všude plameny — tak jako jsou na Slunci — protože bez nich nemůže existovat světlo. Plameny na Měsíci však musí být, na rozdíl od slunečních, mírné a příjemné. To je naše přesvědčení. Moderní teorii, že na Měsíci je jen prach, verše Srimad-Bhagavatamu neuznávají. Srila Visvanatha Cakravarti Thakura říká: susaspani sukomala-sikhas tesam rocisa — tráva kusa osvětluje všechny strany, ale její plameny jsou velmi mírné a příjemné. To nám dává určitou představu o plamenech na Měsíci.