Srila Rupa Gosvami popisuje čistou oddanou službu slovy anyabhilasita-sunyam jñana-karmady-anavrtam. Není správné uctívat Nejvyšší Osobnost Božství pro splnění nějaké hmotné touhy po úspěchu v plodonosných činnostech nebo mentální spekulaci. Sloužit lotosovým nohám Pána znamená sloužit Mu přesně tak, jak si On přeje. Začínající oddaný proto musí uctívat Pána striktně podle usměrňujících zásad daných duchovním mistrem a sastrami. Bude-li vykonávat oddanou službu tímto způsobem, postupně vyvine připoutanost ke Krsnovi, a když se projeví jeho původní, nyní spící láska k Pánu, bude Mu spontánně sloužit bez jakéhokoliv motivu. Tento stav je dokonalým stádiem vztahu s Pánem. Pán se potom stará o pohodlí a bezpečí Svého oddaného, aniž by o to byl žádán. Krsna slibuje v Bhagavad-gitě (9.22):

ananyas cintayanto mam
ye janah paryupasate
tesam nityabhiyuktanam
yoga-ksemam vahamy aham

Nejvyšší Pán se Osobně stará o každého, kdo je plně zaměstnaný oddanou službou Jemu. Pán chrání vše, co má, a dodává mu vše, co potřebuje. Proč bychom tedy měli Pána obtěžovat s žádostmi o něco hmotného? Takové modlitby nejsou zapotřebí.

Srila Visvanatha Cakravarti Thakura vysvětluje, že ani ten oddaný, který chce, aby mu Pán splnil určitou touhu, nemá být považován za sakama-bhaktu (oddaného s nějakým motivem). V Bhagavad-gitě (7.16) Krsna říká:

catur-vidha bhajante mam
janah sukrtino 'rjuna
arto jijñasur artharthi
jñani ca bharatarsabha

“Ó nejlepší z Bharatovců, čtyři druhy zbožných lidí Mi začínají oddaně sloužit — nešťastný, toužící po bohatství, zvídavý a hledající poznání Absolutního.” Ārta a artharthi, kteří přicházejí za Nejvyšší Osobností Božství pro úlevu od utrpení nebo pro peníze, nejsou sakama-bhaktové, i když tak vypadají. Jakožto začínající oddaní jsou jen nevědomí. Později v Bhagavad-gitě Pán říká: udarah sarva evaite — jsou všichni velkodušní (udarah). I když oddaný na začátku možná uchovává v mysli nějakou touhu, časem tato touha zanikne. Srimad-Bhagavatam proto přikazuje:

akamah sarva-kamo va
moksa-kama udara-dhih
tivrena bhakti-yogena
yajeta purusam param

“Člověk, který má větší inteligenci — ať už nemá žádnou hmotnou touhu, je plný hmotných tužeb nebo touží po osvobození — musí všemi prostředky uctívat svrchovaný celek, Osobnost Božství.” (Bhag. 2.3.10)

I když chce člověk něco hmotného, nemá se o splnění své touhy modlit k nikomu jinému než k Pánu. Žádá-li splnění svých tužeb od polobohů, znamená to, že je nasta-buddhi — přišel o všechen zdravý rozum. Krsna říká v Bhagavad-gitě (7.20):

kamais tais tair hrta-jñanah
prapadyante 'nya-devatah
tam tam niyamam asthaya
prakrtya niyatah svaya

“Ti, jež hmotné touhy připravily o inteligenci, se odevzdávají polobohům a uctívají je podle pravidel a předpisů, které odpovídají jejich povahám.”

Laksmidevi radí všem oddaným, kteří se na Pána obracejí s hmotnými touhami, že Ho není třeba žádat o nic hmotného, protože má zkušenost, že Pán je Kamadeva. Říká, že každý má sloužit Pánu bez jakéhokoliv motivu. Jelikož Nejvyšší Pán, Osobnost Božství, sídlí v srdci každého, zná myšlenky všech a časem splní všechny touhy. Buďme tedy zcela závislí na službě Pánu a neobtěžujme Ho svými hmotnými žádostmi.