muktas tato yadi bandhād devadatta upācchinatti tasmād api viṣṇumitra ity anavasthitiḥ
muktaḥ — osvobozený; tataḥ — z toho; yadi — jestliže; bandhāt — z vládního vězení nebo od bití ženina ochránce; deva-dattaḥ — muž jménem Devadatta; upācchinatti — bere mu peníze; tasmāt — tomu muži jménem Devadatta; api — opět; viṣṇu-mitraḥ — muž jménem Viṣṇumitra; iti — takto; anavasthitiḥ — bohatství nezůstává na jednom místě, ale putuje z ruky do ruky.
Bohatství pochází od Laksmi, bohyně štěstí, a ta je majetkem Narayana, Nejvyšší Osobnosti Božství. Bohyně štěstí nemůže setrvat nikde jinde než po boku Narayana; další z jejích jmen je proto Cañcala, “nestálá”. Bez společnosti svého manžela Narayana nevydrží v klidu. Jednou se Laksmi zmocnil materialista Ravana — unesl Situ, bohyni štěstí, která patřila Pánu Ramovi. Výsledkem bylo, že celá Ravanova rodina, veškeré jeho bohatství a celé království byly zničeny, bohyně štěstí Sita byla vyrvána z jeho spárů a znovu se shledala s Pánem Ramou. Všechno vlastnictví a bohatství tedy patří Krsnovi. Jak uvádí Bhagavad-gita (5.29):
bhoktaram yajña-tapasam
sarva-loka-mahesvaram
“Nejvyšší Pán, Osobnost Božství, je skutečným příjemcem veškerých obětí a askeze a svrchovaným vlastníkem všech planetárních soustav.”
Pošetilí materialisté střádají peníze a okrádají jiné zloděje, ale nedokáží si finance udržet. V každém případě budou vydány. Jeden člověk podvede druhého a ten zase někoho jiného — nejlepším způsobem, jak vlastnit Laksmi, je tedy udržovat ji po boku Narayana. To je záměrem hnutí pro vědomí Krsny. Uctíváme Laksmi (Radharani) společně s Narayanem (Krsnou). Získáváme peníze z různých zdrojů, ale tyto peníze nepatří nikomu jinému než Radě a Krsnovi (Laksmi-Narayanovi). Jsou-li používány ve službě Laksmi-Narayanovi, oddaný automaticky žije v bohatství. Chce-li si však někdo užívat Laksmi, jak to učinil Ravana, zákony přírody ho zničí a jakákoliv trocha majetku, kterou vlastní, mu bude odebrána. Smrt nakonec vezme vše, a smrt je představitelem Krsny.