अथ च तस्मादुभयथापि हि कर्मास्मिन्नात्मनः संसारावपनमुदाहरन्ति ॥२३॥

atha ca tasmād ubhayathāpi hi karmāsminn ātmanaḥ saḿsārāvapanam udāharanti

atha — nyní; ca — a; tasmāt — kvůli tomu; ubhayathā api — jak v tomto, tak v příštím životě; hi — nepochybně; karma — plodonosné činnosti; asmin — na této cestě smyslového požitku; ātmanaḥ — živé bytosti; saṁsāra — hmotného života; āvapanam — živná půda nebo zdroj; udāharanti — autority na Vedy říkají.


Text

Učenci a transcendentalisté proto odsuzují materialistickou cestu plodonosného jednání, neboť je původním zdrojem a živnou půdou hmotného utrpení v tomto i příštím životě.

Purport

Karmi neznají cenu života, a proto vytvářejí situace, kvůli kterým v tomto i v příštím životě trpí. Jsou bohužel velice připoutaní k hmotnému smyslovému požitku, a proto si neuvědomují utrpení hmotné existence ani v tomto, ani v příštím životě. Vedy proto lidem přikazují probudit se k duchovnímu vědomí a všechny své činnosti použít k dosažení přízně Nejvyšší Osobnosti Božství. Samotný Pán říká v Bhagavad-gitě (9.27):

yat karosi yad asnasi
yaj juhosi dadasi yat
yat tapasyasi kaunteya
tat kurusva mad-arpanam

“Vše co děláš, vše co jíš, vše co obětuješ a rozdáváš, jakož i veškerou askezi, kterou podstupuješ, dělej jako oběť Mně, ó synu Kunti.”

Výsledků všech činností je třeba použít nikoliv pro uspokojování smyslů, ale pro misi Nejvyšší Osobnosti Božství. Nejvyšší Pán dává v Bhagavad-gitě veškeré informace o cíli života a na jejím konci požaduje odevzdat se Mu. Lidem se tento požadavek obvykle nelíbí, ale ten, kdo po mnoho životů rozvíjí duchovní poznání, se nakonec odevzdá Pánovým lotosovým nohám (bahunam janmanam ante jñanavan mam prapadyate).