विधूय मायां वयुनोदयेन ।
विमुक्तसङ्गो जितषट्सपत्नो
वेदात्मतत्त्वं भ्रमतीह तावत् ॥१५॥
na yāvad etāḿ tanu-bhṛn narendra
vidhūya māyāḿ vayunodayena
vimukta-sańgo jita-ṣaṭ-sapatno
vedātma-tattvaḿ bhramatīha tāvat
na — ne; yāvat — dokud; etām — toto; tanu-bhṛt — ten, kdo přijal hmotné tělo; narendra — ó králi; vidhūya māyām — smyje nákazu způsobenou znečištěním hmotným světem; vayunā udayena — probuzením transcendentálního poznání díky dobré společnosti a studiu védské literatury; vimukta-saṅgaḥ — oproštěný od všech styků s hmotou; jita-ṣaṭ-sapatnaḥ — přemůže šest nepřátel (pět poznávacích smyslů a mysl); veda — pozná; ātma-tattvam — duchovní pravdu; bhramati — putuje; iha — v tomto hmotném světě; tāvat — do té doby.
Můj milý králi Rahugano, dokud podmíněná duše přijímá hmotné tělo a nezbaví se znečištění hmotným požitkem, dokud nepřemůže šest nepřátel a nedospěje na úroveň seberealizace probuzením svého duchovního poznání — do té doby musí bloudit různými místy a různými životními druhy v tomto hmotném světě.
Ten, jehož mysl je pohroužená v hmotném pojetí, si myslí, že patří k určitému národu, rodině, státu nebo vyznání. Tyto věci se nazývají upadhi, označení, a živá bytost se jich musí zbavit (sarvopadhi-vinirmuktam). Dokud se jich nezbaví, musí žít podmíněným životem v hmotném světě. Lidská životní podoba je určena pro odstranění těchto mylných pojetí. Kdo je neodstraní, musí zůstat v koloběhu zrození a smrti a trpět hmotným podmíněním.
