nāhaḿ viśańke sura-rāja-vajrān
na tryakṣa-śūlān na yamasya daṇḍāt
nāgny-arka-somānila-vittapāstrāc
chańke bhṛśaḿ brahma-kulāvamānāt
na — ne; aham — já; viśaṅke — bojím se; sura-rāja-vajrāt — blesku krále nebes, Indry; na — ani; tryakṣa-śūlāt — ostrého trojzubce Pána Śivy; na — ani; yamasya — Yamarāje, vládce smrti; daṇḍāt — trestu; na — ani; agni — ohně; arka — spalujícího žáru slunce; soma — měsíce; anila — větru; vitta-pa — majitele bohatství Kuvery (pokladníka z nebeských planet); astrāt — zbraní; śaṅke — bojím se; bhṛśam — velice; brahma-kula — třídy brāhmaṇů; avamānāt — urážky.
Když Sri Caitanya Mahaprabhu poučoval Rupu Gosvamiho na Dasasvamedha-ghatu v Prayagu, velice jasně poukázal na to, jak vážným přestupkem je urazit vaisnavu. Přirovnal vaisnava-aparadhu k šílenému slonu (hati mata). Dostane-li se šílený slon do zahrady, zničí všechny plody a květy. Stejně tak ten, kdo se dopustí přestupku proti vaisnavovi, zničí celý svůj duchovní pokrok. Urazit brahmanu je velice nebezpečné a Maharaja Rahugana to věděl. Otevřeně proto přiznal svoji chybu. Existuje mnoho nebezpečných věcí — blesky, oheň, Yamarajův trest, potrestání trojzubcem Pána Sivy a podobně — ale žádná se svou závažností nevyrovná urážce brahmany, jako je Jada Bharata. Maharaja Rahugana proto okamžitě sestoupil z nosítek a padl na zem u jeho lotosových nohou, jen aby mu brahmana Jada Bharata prominul.