tvaḿ tv abja-nābhāńghri-saroja-kośa-
durgāśrito nirjita-ṣaṭ-sapatnaḥ
bhuńkṣveha bhogān puruṣātidiṣṭān
vimukta-sańgaḥ prakṛtiḿ bhajasva
tvam — ty; tu — potom; abja-nābha — Nejvyššího Pána, Jehož pupek je jako lotosový květ; aṅghri — nohy; saroja — lotos; kośa — otvor; durga — pevnost; āśritaḥ — přijaté útočiště v; nirjita — přemožených; ṣaṭ-sapatnaḥ — šest nepřátel (mysl a pět smyslů); bhuṅkṣva — užívej si; iha — v tomto hmotném světě; bhogān — předměty požitku; puruṣa — Nejvyšší Osobou; atidiṣṭān — mimořádně nařízené; vimukta — osvobozený; saṅgaḥ — od hmotné společnosti; prakṛtim — přirozené postavení; bhajasva — užívej.
V hmotném světě existují tři druhy lidí. Ti, kdo si chtějí co nejvíce užívat smyslů, se nazývají karmi, výše stojí jñani, kteří se snaží smyslová nutkání přemoci, a ještě výše yogini, kteří již smysly přemohli. Nikdo z nich ovšem není v transcendentálním postavení. Transcendentální jsou jedině oddaní, kteří nepatří k žádné z výše uvedených skupin. To vysvětluje Bhagavad-gita (14.26):
mam ca yo 'vyabhicarena
bhakti-yogena sevate
sa gunan samatityaitan
brahma-bhuyaya kalpate
“Kdo Mi slouží s úplnou oddaností a za žádných okolností nepoklesne, ten ihned překonává kvality hmotné přírody, a tak se dostává na úroveň Brahmanu.” Pán Brahma Priyavratovi radí, aby zůstal transcendentální v pevnosti nikoliv rodinného života, ale lotosových nohou Pána (abja-nabhaṅghri-saroja). Když čmelák přilétne na lotosový květ, vnikne do něho a pije jeho med, plně ho chrání okvětní lístky, takže ho neruší sluneční svit ani jiné vnější vlivy. Stejně tak ten, kdo neustále vyhledává útočiště u lotosových nohou Osobnosti Božství, je ochráněn před veškerým nebezpečím. Ve Srimad-Bhagavatamu (10.14.58) je proto řečeno:
samasrita ye pada-pallava-plavam
mahat-padam punya-yaso murareh
bhavambudhir vatsa-padam param padam
padam padam yad vipadam na tesam
Pro toho, kdo přijal útočiště u lotosových nohou Pána, se vše stává snadnější. Dokonce i překonání velkého oceánu nevědomosti (bhavambudhi) je totéž jako překročení otisku kopýtka telete (vatsa-padam). Takového oddaného ani nenapadne zůstat na místě, kde číhá nebezpečí na každém kroku.
Naší skutečnou povinností je plnit svrchovaný příkaz Osobnosti Božství. Jsme-li k tomu pevně odhodláni, nacházíme se vždy v bezpečí, bez ohledu na to, kde jsme — zda v pekle či v nebi. Slova prakrtim bhajasva jsou zde velice významná. Prakrtim označuje naše přirozené postavení. Přirozeným postavením každé živé bytosti je být věčným služebníkem Boha, a Pán Brahma proto radil Priyavratovi: “Zůstaň ve svém původním postavení věčného služebníka Pána. Budeš-li plnit Jeho příkazy, nikdy nepoklesneš; ani uprostřed hmotného požitku.” Hmotný požitek získaný vlastními plodonosnými činnostmi se liší od hmotného požitku, který uděluje Nejvyšší Osobnost Božství. Oddaný někdy může být ve velice honosném postavení, ale přijímá ho, aby plnil nařízení Nejvyšší Osobnosti Božství. Nikdy na něho proto nepůsobí hmotné vlivy. Oddaní v hnutí pro vědomí Krsny káží po celém světě v souladu s nařízením Sri Caitanyi Mahaprabhua. Musí potkávat mnoho karmich, ale milostí Sri Caitanyi Mahaprabhua na ně hmotné vlivy nepůsobí. Pán Caitanya jim dává Své požehnání, jak popisuje Caitanya-caritamrta (Madhya 7.129):
kabhu na badhibe tomara visaya-taraṅga
punarapi ei thañi pabe mora saṅge
Na upřímného oddaného, který slouží Pánu Sri Caitanyovi Mahaprabhuovi tím, že káže Jeho učení po celém světě, nebudou nikdy působit hmotné vlivy (visaya-taraṅga). Naopak, časem se vrátí pod ochranu lotosových nohou Pána Sri Caitanyi Mahaprabhua a zůstane navždy s Ním.