गृहेषु निर्विश्य यतेत पूर्वम् ।
अत्येति दुर्गाश्रित ऊर्जितारीन्
क्षीणेषु कामं विचरेद्विपश्चित् ॥१८॥
yaḥ ṣaṭ sapatnān vijigīṣamāṇo
gṛheṣu nirviśya yateta pūrvam
atyeti durgāśrita ūrjitārīn
kṣīṇeṣu kāmaḿ vicared vipaścit
yaḥ — každý, kdo; ṣaṭ — šest; sapatnān — protivníků; vijigīṣamāṇaḥ — přeje si porazit; gṛheṣu — do rodinného života; nirviśya — když vstoupil; yateta — musí se snažit; pūrvam — nejprve; atyeti — poráží; durga-āśritaḥ — na opevněném místě; ūrjita-arīn — velice silné nepřátele; kṣīṇeṣu — zmenšené; kāmam — chtivé touhy; vicaret — může jít; vipaścit — nejzkušenější, učený.
Ten, kdo žije rodinným životem a systematicky přemáhá mysl a pět smyslových orgánů, je jako král ve své pevnosti, který poráží silné nepřátele. Poté, co člověk projde přípravou života hospodáře a jeho chtivé touhy se zmenší, může jít kamkoliv, aniž by mu hrozilo nebezpečí.
Védský systém čtyř varen a čtyř asramů je vysoce vědecký a jeho jediným účelem je umožnit člověku ovládnout smysly. Před vstupem do rodinného života (grhastha-asramu) se student učí být jitendriya, přemožitel smyslů. Když dosáhne zralosti, může se stát hospodářem, a hned jak opadnou mocné vlny mládí a dospěje na práh stáří — ve věku padesáti nebo o něco více let — zanechá života hospodáře a s pomocí své zkušenosti, jak přemáhat smysly, odejde do ústraní jako vanaprastha. Poté, co projde další přípravou, přijme sannyas. Tehdy je již plně vzdělanou a odříkavou osobou a může jít kamkoliv bez obav, že ho uchvátí hmotné touhy. Smysly jsou považovány za velice silné nepřátele. Tak jako může král v dobré pevnosti porazit silné nepřátele, může i hospodář v grhastha-asramu, rodinném životě, porazit chtivé touhy mládí a být klidný, když přijme stav vanaprasthy a sannyas.
