मैत्रीं समानादन्विच्छेन्न तापैरभिभूयते ॥३४॥
guṇādhikān mudaḿ lipsed
anukrośaḿ guṇādhamāt
maitrīḿ samānād anvicchen
na tāpair abhibhūyate
guṇa-adhikāt — kdo je kvalifikovanější; mudam — potěšení; lipset — má cítit; anukrośam — soucit; guṇa-adhamāt — kdo je méně kvalifikovaný; maitrīm — přátelství; samānāt — se sobě rovným; anvicchet — má si přát; na — ne; tāpaiḥ — útrapami; abhibhūyate — je dotčen.
Každý by se měl chovat tímto způsobem: Potká-li kvalifikovanějšího člověka, než je sám, měl by z toho mít radost, s méně kvalifikovaným by měl mít soucit a se sobě rovným navázat přátelství. Kdo se řídí těmito pravidly, toho nikdy neovlivní trojí utrpení hmotné existence.
Setká-li se obyčejný člověk s někým kvalifikovanějším, obvykle mu začne závidět, setká-li se s méně kvalifikovaným, vysmívá se mu a před sobě rovným se vychloubá. Tyto postoje jsou příčinou hmotného utrpení. Velký mudrc Narada proto oddaným vysvětluje pravidla dokonalého chování. Namísto toho, abychom kvalifikovanějšímu záviděli, měli bychom se radovat z jeho společnosti. Místo abychom méně kvalifikovaného ponižovali, měli bychom k němu být soucitní a snažit se zlepšit jeho postavení. A když se setkáme se sobě rovným, neměli bychom se před ním pyšně vychloubat, ale chovat se k němu jako k příteli. Je třeba mít také soucit s obyčejnými lidmi, kteří trpí kvůli zapomnění na Krsnu. Následováním těchto pokynů můžeme být šťastní i v tomto hmotném světě.
