यन्मायया गहनयापहृतात्मबोधा
ब्रह्मादयस्तनुभृतस्तमसि स्वपन्तः ।
नात्मन्श्रितं तव विदन्त्यधुनापि तत्त्वं
सोऽयं प्रसीदतु भवान्प्रणतात्मबन्धुः ॥३०॥
bhṛgur uvāca
yan māyayā gahanayāpahṛtātma-bodhā
brahmādayas tanu-bhṛtas tamasi svapantaḥ
nātman-śritaḿ tava vidanty adhunāpi tattvaḿ
so 'yaḿ prasīdatu bhavān praṇatātma-bandhuḥ
bhṛguḥ uvāca — Śrī Bhṛgu řekl; yat — kdo; māyayā — iluzorní energií; gahanayā — nepřekonatelnou; apahṛta — ukradené; ātma-bodhāḥ — poznání o přirozeném postavení; brahma-ādayaḥ — Pán Brahmā a ostatní; tanu-bhṛtaḥ — vtělené živé bytosti; tamasi — v temnotě iluze; svapantaḥ — leží; na — ne; ātman — v živé bytosti; śritam — umístěný v; tava — Tvoje; vidanti — chápou; adhunā — nyní; api — jistě; tattvam — absolutní postavení; saḥ — Ty; ayam — toto; prasīdatu — buď laskavý; bhavān — Vznešený Pane; praṇata-ātma — odevzdaná duše; bandhuḥ — přítel.
Sri Bhrgu řekl: Drahý Pane, všechny živé bytosti, počínaje Pánem Brahmou, který je z nich nejvyšší, až po obyčejného mravence, podléhají nepřekonatelnému vlivu iluzorní energie, a proto neznají své přirozené postavení. Všichni věří tělesnému pojetí života, a tak jsou zcela zaslepeni temnotou nevědomosti. Nejsou schopni pochopit, že jako Nadduše sídlíš v těle každé živé bytosti, a nemohou porozumět Tvému absolutnímu postavení. Ty jsi však věčný přítel a ochránce všech odevzdaných duší. Buď k nám proto laskavý a odpusť nám, prosím, všechny naše přestupky.
Bhrgu Muni si uvědomoval, že všichni přítomní, včetně Brahmy a Pána Sivy, se během Daksovy oběti chovali zcela nepřístojně. Zmínkou o Pánu Brahmovi, vládci všech živých bytostí tohoto hmotného světa, chtěl naznačit, že všichni kromě Pána Visnua — i Brahma a Pán Siva—žijí v tělesném pojetí a jsou pod vlivem kouzla hmotné energie. To je Bhrguovo sdělení. Dokud se ztotožňujeme s tělem, je nesmírně těžké pochopit existenci Nadduše nebo Nejvyšší Osobnosti Božství. Bhrgu si byl vědom toho, že nepřevyšuje Brahmu, a proto připustil, že i on se dopustil mnoha přestupků. Nevědomé bytosti, podmíněné duše, nemají na vybranou a musí přijmout nejisté podmínky hmotné existence. Jedinou pomocí je odevzdat se Visnuovi a stále se modlit o odpuštění. Ve věci osvobození je třeba záviset jen na bezpříčinné milosti Pána a ani v nejmenším se nespoléhat na svou vlastní sílu. To je dokonalé postavení osoby vědomé si Krsny. Pán je přítelem všech, ale zvláště přátelský je k odevzdaným duším. Podmíněné duše se proto musí odevzdat Pánovi, a Pán je ochrání, aby již neupadly do zajetí hmotného znečištění.
