तव वरद वराङ्घ्रावाशिषेहाखिलार्थे
ह्यपि मुनिभिरसक्तैरादरेणार्हणीये ।
यदि रचितधियं माविद्यलोकोऽपविद्धं
जपति न गणये तत्त्वत्परानुग्रहेण ॥२९॥
rudra uvāca
tava varada varāńghrāv āśiṣehākhilārthe
hy api munibhir asaktair ādareṇārhaṇīye
yadi racita-dhiyaḿ māvidya-loko 'paviddhaḿ
japati na gaṇaye tat tvat-parānugraheṇa
rudraḥ uvāca — Pán Śiva pravil; tava — Tvoje; vara-da — ó nejvyšší dobrodinče; vara-aṅghrau — vzácné lotosové nohy; āśiṣā — touhou; iha — v hmotném světě; akhila-arthe — k naplnění; hi api — jistě; munibhiḥ — mudrci; asaktaiḥ — osvobozenými; ādareṇa — pečlivě; arhaṇīye — hodné úcty; yadi — když; racita-dhiyam — upřenou myslí; mā — mne; avidya-lokaḥ — nevědomí lidé; apaviddham — nečistá činnost; japati — vyslovují; na gaṇaye — neocení; tat — to; tvat-para-anugraheṇa — s takovým soucitem, jako máš Ty.
Pán Siva pravil: Drahý Pane, má mysl i vědomí jsou neustále soustředěné na Tvé lotosové nohy, které jsou zdrojem veškerých požehnání a naplněním všech tužeb. Uctívají je všichni velcí osvobození mudrci, neboť jsou vskutku hodné uctívání. Má mysl je upřená na Tvé lotosové nohy a již mě nezneklidňují urážky těch, kdo tvrdí, že mé činnosti jsou nečisté. Jejich obvinění mi nevadí a soucitně jim odpouštím, stejně jako Ty projevuješ Svůj soucit všem živým bytostem.
Pán Siva litoval, že se rozzlobil a narušil Daksův obětní obřad. Král Daksa ho mnoha způsoby urazil, a proto se rozhněval a zmařil celou oběť. Když byl později uspokojen, yajña byla znovu zahájena a on svého chování litoval. V této souvislosti říká, že jeho mysl je upřená na lotosové nohy Nejvyšší Osobnosti Božství, Visnua, a proto ho již nerozrušují ti, kdo kritizují jeho vystupování. Z tohoto Sivova výroku vyplývá, že na hmotné úrovni stále podléháme třem kvalitám hmotné přírody, ale na úrovni vědomí Krsny jsme mimo dosah hmotných činností. Proto je důležité, abychom upnuli své vědomí na Krsnu a nepřetržitě Mu s láskou sloužili. Akce a reakce způsobené třemi kvalitami hmotné přírody se takového oddaného zaručeně nikdy nedotknou. Bhagavad-gita tuto skutečnost potvrzuje, když říká, že ten, kdo je stálý v transcendentální službě Pánu, překonal všechny hmotné kvality a dosáhl realizace Brahmanu, kdy ho nesužují touhy po hmotných věcech. Srimad-Bhagavatam nám doporučuje být stále ve vědomí Krsny a nikdy nezapomenout na náš transcendentální vztah s Pánem. Tím by se měl každý důsledně řídit. Z výroku Pána Sivy vyplývá, že je neustále ve vědomí Krsny, a proto je zcela osvobozený od hmotného utrpení. Neochvějné pokračování v cestě vědomí Krsny je jediným lékem, který nás může zbavit znečišťujícího vlivu hmotných kvalit.
