सुरासुरेशैरभिवन्दिताङ्घ्रिः ।
उत्थाय चक्रे शिरसाभिवन्दन
मर्हत्तमः कस्य यथैव विष्णुः ॥४०॥
sa tūpalabhyāgatam ātma-yoniḿ
surāsureśair abhivanditāńghriḥ
utthāya cakre śirasābhivandanam
arhattamaḥ kasya yathaiva viṣṇuḥ
saḥ — Pán Śiva; tu — ale; upalabhya — když viděl; āgatam — přišel; ātma-yonim — Pán Brahmā; sura-asura-īśaiḥ — nejlepším z polobohů i démonů; abhivandita-aṅghriḥ — jehož nohy jsou předmětem uctívání; utthāya — povstal; cakre — učinil; śirasā — svou hlavou; abhivandanam — uctivý; arhattamaḥ — Vāmanadeva; kasya — Kaśyapy; yathā eva — stejně jako; viṣṇuḥ — Viṣṇu.
Lotosové nohy Pána Sivy uctívali polobozi i démoni. Jakmile však Pán Siva spatřil mezi přicházejícími polobohy také Pána Brahmu, povstal a bez ohledu na své vysoké postavení se mu hluboce poklonil a dotkl se jeho lotosových nohou, stejně jako se Vamanadeva s úctou poklonil Kasyapovi Munimu.
Ačkoliv Kasyapa Muni patřil do kategorie živých bytostí, narodil se mu transcendentální syn, Vamanadeva, který byl inkarnací Visnua. Pán Visnu je Nejvyšší Osobnost Božství, ale přesto se Kasyapovi Munimu poklonil. I Pán Krsna se v dětství klaněl Svým rodičům, Nandovi a Yasodě. Také se před bitvou na Kuruksetře dotkl nohou Maharaje Yudhisthira, neboť král byl starší než On. Osobnost Božství, Pán Siva a řada dalších oddaných tak bez ohledu na své vznešené postavení dávají praktický příklad toho, jak ctít představené. Pán Siva se s úctou poklonil Brahmovi, protože Brahma byl jeho otcem, stejně jako Kasyapa Muni byl otcem Vamany.
