स्तत्तत्यजेऽच्छिनदिदं वयुनेन येन ।
तावन्न योगगतिभिर्यतिरप्रमत्तो
यावद्गदाग्रजकथासु रतिं न कुर्यात् ॥१२॥
chinnānya-dhīr adhigatātma-gatir nirīhas
tat tatyaje 'cchinad idaḿ vayunena yena
tāvan na yoga-gatibhir yatir apramatto
yāvad gadāgraja-kathāsu ratiḿ na kuryāt
chinna — oddělená; anya-dhīḥ — všechna ostatní životní pojetí (tělesné pojetí života); adhigata — pevně přesvědčený; ātma-gatiḥ — konečný cíl duchovního života; nirīhaḥ — bez tužeb; tat — toho; tatyaje — vzdal se; acchinat — přesekl; idam — toto; vayunena — s poznáním; yena — kterým; tāvat — do té doby; na — nikdy; yoga-gatibhiḥ — praktikování mystické yogy; yatiḥ — praktikující; apramattaḥ — bez jakékoliv iluze; yāvat — dokud; gadāgraja — o Kṛṣṇovi; kathāsu — slova; ratim — přitažlivost; na — nikdy; kuryāt — konat.
Když se Maharaja Prthu zcela zbavil pojetí tělesného života, zrealizoval Pána Krsnu, Jenž sídlí v srdci každého jako Paramatma. Tak mohl dostávat všechny pokyny od Něho, a proto se vzdal všech ostatních metod yogy a jñany. Nezajímal se ani o jejich dokonalost, neboť plně zrealizoval, že oddaná služba Krsnovi je konečným cílem života, a že dokud yoginy a jñani nebude přitahovat krsna-katha (vyprávění o Krsnovi), jejich iluze o existenci nemůže nikdy nic rozptýlit.
Dokud je člověk příliš pohroužen v tělesném pojetí života, zajímá se o mnoho různých procesů seberealizace, jako je mystická yoga nebo systém používající spekulativní empirické metody. Když však pochopí, že konečným cílem života je být ve styku s Krsnou, vidí Krsnu v srdci každého, a proto pomáhá všem, kdo se o vědomí Krsny zajímají. Dokonalost života ve skutečnosti závisí na našem zájmu naslouchat o Krsnovi. Proto je zde řečeno: yavad gadagraja-kathasu ratim na kuryat. Dokud se člověk nezajímá o Krsnu, Jeho zábavy a činnosti, není možné, aby se osvobodil prostřednictvím yogy nebo spekulativního poznání.
Maharaja Prthu dospěl do stádia oddanosti, a proto o metody jñany a yogy ztratil zájem a vzdal se jich. To je stádium čistého oddaného života, jak ho popisuje Rupa Gosvami:
anyabhilasita-sunyam
jñana-karmady-anavrtam
anukulyena krsnanu-
silanam bhaktir uttama
Skutečná jñana znamená pochopit, že živá bytost je věčným služebníkem Pána. Tohoto poznání lze dosáhnout až po mnoha a mnoha životech, jak potvrzuje Bhagavad-gita (7.19): bahunam janmanam ante jñanavan mam prapadyate. V životním stádiu paramahamsy člověk plně realizuje, že Krsna je všechno: vasudevah sarvam iti sa mahatma sudurlabhah. Kdo plně pochopí, že Krsna je vším a že vědomí Krsny je nejvyšší dokonalostí života, stává se paramahamsou neboli mahatmou. Takového mahatmu, paramahamsu, je velice vzácné nalézt. Paramahamsu, čistého oddaného, nikdy nepřitahuje hatha-yoga ani spekulativní poznání. Zajímá se pouze o čistou oddanou službu Pánu. Někdy se ten, kdo se dříve těmto procesům věnoval, snaží vykonávat oddanou službu a zároveň praktikovat yogu či jñanu, ale jakmile dosáhne čisté oddané služby, je schopen se všech ostatních metod seberealizace vzdát. Jinými slovy, když někdo bezpečně realizuje, že Krsna je nejvyšší cíl, již ho nepřitahuje mystická yoga ani spekulativní metody empirického získávání poznání.
