Existují různé druhy transcendentalistů — jñani neboli impersonalisté, mystičtí yogini a samozřejmě všichni oddaní Nejvyšší Osobnosti Božství. Kumarové byli ovšem jak yogini, tak jñani, a nakonec se stali i bhakty. Zpočátku byli impersonalisté, ale později začali vykonávat oddanou službu, a proto jsou nejlepší z transcendentalistů. Oddaní jsou zástupci Nejvyšší Osobnosti Božství, kteří neustále cestují po všech vesmírech a seznamují podmíněné duše s vědomím Krsny, aby je povznesli k jejich původnímu vědomí. Nejlepší oddaní jsou atmavat — ti, kteří plně realizovali Nejvyšší Duši. Nejvyšší Osobnost Božství sídlí jako Paramatma v srdci všech a snaží se je povznést na úroveň vědomí Krsny. Proto se nazývá atma-bhavana. Nejvyšší Pán se neustále snaží dát individuální duši inteligenci, aby Ho mohla pochopit. Je vždy s ní jako přítel po boku přítele a všem živým bytostem dává prostředky odpovídající jejich touhám.

Důležitým slovem v tomto verši je atmavatam. Existují tři druhy oddaných: kanistha-adhikari, madhyama-adhikari a uttama-adhikari — začátečník, kazatel a maha-bhagavata, vysoce pokročilý oddaný. Pokročilý oddaný je ten, kdo dokonale zná závěr védského poznání; to ho dělá oddaným. Nejenže je přesvědčený sám, ale dokáže na základě védských důkazů přesvědčit i druhé. Dokáže se také na všechny ostatní živé bytosti dívat jako na nedílné části Nejvyššího Pána, aniž by mezi nimi rozlišoval. Madhyama-adhikari (kazatel) je také obeznámený se sastrami a dokáže přesvědčit druhé, ale rozlišuje mezi osobami příznivými a nepříznivými — démonských živých bytostí si nevšímá. Začínající kanistha-adhikari toho neví o sastrách mnoho, ale má naprostou víru v Nejvyšší Osobnost Božství. Kumarové byli maha-bhagavatové, protože se po důkladném studiu Absolutní Pravdy stali oddanými. Měli tedy plné poznání o závěru Ved. Pán v Bhagavad-gitě potvrzuje, že existuje mnoho oddaných, ale ten, který je plně seznámený se závěrem Ved, je Mu velice drahý. Každý se snaží dosáhnout co nejvyššího postavení podle své mentality. Karmi, kteří mají tělesné pojetí života, se snaží do nejvyšší míry si užívat smyslového požitku. Jñani si zase myslí, že nejvyšší postavení znamená splynout se září Pána. Pro oddaného je však nejvyšší dokonalostí kázat po celém světě slávu Nejvyšší Osobnosti Božství. Proto jsou oddaní skutečnými zástupci Nejvyššího Pána, a cestují tedy po světě přímo jako Narayana, protože nosí Narayana ve svých srdcích a káží o Jeho slávě. Zástupce Narayana je stejně dobrý jako Narayana, ale nemá z toho usuzovat — jako mayavadini — že se stal Narayanem. Mayavadini obvykle oslovují sannyasina jako Narayana. Zastávají názor, že pouhým přijetím sannyasu se člověk ihned vyrovná Narayanovi neboli stane se Narayanem Samotným. Vaisnavský závěr je jiný, jak vyjádřil Srila Visvanatha Cakravarti Thakura:

saksad-dharitvena samasta-sastrair
uktas tatha bhavyata eva sadbhih
kinto prabhor yah priya eva tasya
vande guroh sri-caranaravindam

Podle vaisnavské filozofie je oddaný stejně dobrý jako Narayana nikoliv proto, že by se stal Narayanem, ale protože je nejdůvěrnějším služebníkem Narayana. Takové velké osobnosti jednají jako duchovní mistři pro dobro celého lidstva, a z toho důvodu je třeba duchovního mistra, který káže slávu Narayana, přijímat jako Narayana a projevovat mu všechnu úctu, která náleží Pánovi.