pradhāna-kālāśaya-dharma-sańgrahe
śarīra eṣa pratipadya cetanām
kriyā-phalatvena vibhur vibhāvyate
yathānalo dāruṣu tad-guṇātmakaḥ
pradhāna — hmotná příroda; kāla — čas; āśaya — touha; dharma — povinnosti v zaměstnání; saṅgrahe — souhrn; śarīre — tělo; eṣaḥ — toto; pratipadya — přijímá; cetanām — vědomí; kriyā — činnosti; phalatvena — jejich výsledkem; vibhuḥ — Nejvyšší Osobnost Božství; vibhāvyate — projevuje se; yathā — jako; analaḥ — oheň; dāruṣu — ve dřevě; tat-guṇa-ātmakaḥ — podle tvaru a kvality.
Nejvyšší Osobnost Božství neustále žije s individuální duší jako Paramatma. Individuální duše má vědomí odpovídající jejímu hmotnému tělu, které získává od prakrti, hmotné přírody. Hmotné složky jsou uvedeny do činnosti působením času, a tak se projevují tři kvality hmotné přírody. Živá bytost vyvíjí určitý druh těla podle toho, s jakými kvalitami přírody je ve styku. V životě zvířat natolik převládá kvalita nevědomosti, že naděje realizovat Paramatmu, která se nachází i v srdci zvířete, je velice malá. V lidské životní podobě se však živá bytost může díky vyvinutému vědomí (cetanam) přemístit prostřednictvím výsledků svých činností (kriya-phalatvena) z nevědomosti a vášně do kvality dobra. Člověku se proto doporučuje stýkat se s duchovně pokročilými osobnostmi. Vedy (Mundaka Up. 1.2.12) učí: tad-vijñanartham sa gurum evabhigacchet—aby člověk dosáhl dokonalosti života, kterou je pochopení skutečného přirozeného postavení živé bytosti, musí vyhledat duchovního mistra. Gurum evabhigacchet — musí; není to dobrovolné. Vyhledat duchovního mistra je příkaz, neboť díky takové společnosti člověk úměrně povznáší své vědomí směrem k Nejvyšší Osobnosti Božství. Nejvyšší dokonalost takového vědomí se nazývá vědomí Krsny. Vědomí odpovídá tělu, které nám dala prakrti, příroda; rozvoji vědomí odpovídají činnosti, které vykonáváme, a úměrně čistotě těchto činností realizujeme Nejvyšší Osobnost Božství, Pána, který je přítomný v srdci všech. Příklad v tomto verši je velice výstižný. Oheň je vždy stejný, ale podle velikosti paliva či hořícího dřeva vypadá jako malý či velký, někdy se jeho plameny kroutí a někdy ne atd.
Rozvoj vědomí přináší realizaci Boha. V lidské životní podobě se proto doporučuje praktikovat různé metody popsané v Bhagavad-gitě (karma-yoga, jñana-yoga, dhyana-yoga a bhakti-yoga). Yoga má stejně jako schodiště různé stupně sloužící k dosažení nejvyššího patra a její jednotlivé druhy představují různá postavení na tomto schodišti. Bhakti-yoga je posledním schodem schodiště realizace Nejvyšší Osobnosti Božství. Člověk tedy realizuje svou duchovní totožnost úměrně rozvoji svého vědomí, a když je plně očištěn, dosahuje brahmanandy, která je z konečného hlediska neomezená. Saṅkirtanové hnutí, dar Nejvyšší Osobnosti Božství v podobě Pána Caitanyi, je tedy přímým a nejsnadnějším procesem k dosažení nejčistší formy vědomí — vědomí Krsny. Na této úrovni je plně realizována Nejvyšší Osobnost. Pokyny pro vykonávání různých druhů yajñí jsou uspořádány tak, aby umožnily dosáhnout nejvyšší realizace Svrchovaného Pána. To potvrzuje v Bhagavad-gitě Pán Samotný. Ye yatha mam prapadyante tams tathaiva bhajamy aham (Bg. 4.11). Nejvyšší Osobnost Božství je realizována úměrně odevzdání se. Plně se však člověk odevzdá tehdy, když dosáhne dokonalého poznání. Bahunam janmanam ante jñanavan mam prapadyate (Bg. 7.19).