Sapta-dvipa je sedm velkých ostrovů — kontinentů: (1) Asie, (2) Evropa, (3) Afrika, (4) Severní Amerika, (5) Jižní Amerika, (6) Austrálie a (7) Oceánie. V moderní době si lidé myslí, že ve védském či prehistorickém období nebyla Amerika a mnoho dalších částí světa známé, ale to není pravda. Prthu Maharaja vládl světu mnoho tisíc let před začátkem takzvané historické doby a zde se jasně uvádí, že tehdy byly všechny části světa nejen známy, ale navíc podléhaly vládě jednoho krále, Maharaje Prthua. Zemí, ve které Maharaja Prthu žil, byla očividně Indie, jelikož v jedenáctém verši této kapitoly je řečeno, že žil na území mezi řekami Gangou a Yamunou. Toto území zvané Brahmavarta je v moderní době známé jako určité části Pandžábu a severní Indie. Je zřejmé, že indičtí králové kdysi vládli celému světu a že jejich kultura byla védská.

Slovo askhalita vyjadřuje, že nikdo na celém světě si nemohl dovolit neuposlechnout králových příkazů. Tyto příkazy však nebyly nikdy vydávány s cílem ovládat světce či potomky Nejvyšší Osobnosti Božství, Visnua. Nejvyšší Pán se nazývá Acyuta a Arjuna tak oslovuje Pána Krsnu v Bhagavad-gitě (senayor ubhayor madhye ratham sthapaya me 'cyuta). Acyuta je označení toho, kdo nepoklesne, protože není nikdy ovlivněn kvalitami hmotné přírody. Když živá bytost poklesne ze svého původního postavení do hmotného světa, stává se cyutou, což znamená, že zapomíná na svůj vztah s Acyutou. Každá živá bytost je ve skutečnosti nedílnou částí, synem Nejvyšší Osobnosti Božství. Když je ovlivněna kvalitami hmotné přírody, zapomíná na tento vztah a uvažuje v rámci různých životních druhů. Jakmile však znovu získá své původní vědomí, již si takových tělesných označení nevšímá. Bhagavad-gita (5.18) to popisuje slovy panditah sama-darsinah.

Hmotná označení vedou k rozlišování podle kasty, barvy pleti, vyznání, národnosti a podobně. Různé gotry neboli rodinná označení se liší podle hmotného těla, ale ten, kdo přijme proces vědomí Krsny, se okamžitě stává jedním z členů Acyuta-gotry, potomků Nejvyšší Osobnosti Božství, a od té chvíle je transcendentální všem hlediskům co se týče kasty, vyznání, barvy pleti a národnosti.

Prthu Maharaja neměl moc nad brahmana-kulou — nad znalci védských písem — ani nad vaisnavy, kteří se vymykají hlediskům Ved. Proto je řečeno:

arcye visnau sila-dhir gurusu nara-matir vaisnave jati-buddhir
visnor va vaisnavanam kali-mala-mathane pada-tirthe 'mbu-buddhih
sri-visnor namni mantre sakala-kalusa-he sabda-samanya-buddhir
visnau sarvesvarese tad-itara-sama-dhir yasya va naraki sah

“Ten, kdo považuje Božstvo v chrámu za výtvor ze dřeva či kamene, duchovního mistra v učednické posloupnosti za obyčejného člověka, vaisnavu v Acyuta-gotře za člena určité kasty či stoupence určitého vyznání a caranamrtu či vodu z Gangy za obyčejnou vodu, je pokládán za obyvatele pekla.” (Padma Purana)

Z údajů této sloky je zřejmé, že obyčejným lidem má král vládnout do té doby, než dosáhnou úrovně vaisnavů a brahmanů, kteří nepodléhají nikomu. Brahmana je ten, kdo zná Brahman, neosobní rys Absolutní Pravdy, a vaisnava ten, kdo slouží Nejvyšší Osobnosti Božství.