तस्मा उन्मादनाथाय नष्टशौचाय दुर्हृदे ।
दत्ता बत मया साध्वी चोदिते परमेष्ठिना ॥१६॥

tasmā unmāda-nāthāya

naṣṭa-śaucāya durhṛde

dattā bata mayā sādhvī

codite parameṣṭhinā

tasmai — jemu; unmāda-nāthāya — pánovi duchů; naṣṭa-śaucāya — beze stopy čistoty; durhṛde — srdce plné špíny; dattā — byla dána; bata — běda; mayā — mnou; sādhvī — Satī; codite — na žádost; parameṣṭhinā — nejvyššího učitele (Brahmy).


Text

Na žádost Pána Brahmy jsem mu dal svoji počestnou dceru, přestože v něm není ani stopa čistoty a jeho srdce je plné špíny.

Purport

Jednou z povinností rodičů je provdat dcery za způsobilé manžely, kteří odpovídají jejich rodinným tradicím co se týče čistotnosti, zdvořilosti, bohatství, společenského postavení a podobně. Daksa si vyčítal, že na popud svého otce Brahmy provdal svoji dceru za někoho, koho považoval za odporného nevychovance. Ve své zlosti ani neuznal, že k sňatku došlo na žádost jeho vlastního otce. Místo toho nazval Brahmu nejvyšším učitelem vesmíru, paramesthi — byl natolik zaslepený zlostí, že ho ani nedokázal přijmout jako svého otce. Nepřímo tedy napadl i Brahmu, že je méně inteligentní, když mu doporučil věnovat svoji krásnou dceru takovému ničemovi. Hněv zatemňuje paměť, a proto Daksa nejenže nařkl velkého Pána Sivu, ale dokonce kritizoval i vlastního otce, Pána Brahmu, za jeho nedomyšlenou radu dát svoji dceru Pánu Sivovi.