tasmā unmāda-nāthāya
naṣṭa-śaucāya durhṛde
dattā bata mayā sādhvī
codite parameṣṭhinā
tasmai — jemu; unmāda-nāthāya — pánovi duchů; naṣṭa-śaucāya — beze stopy čistoty; durhṛde — srdce plné špíny; dattā — byla dána; bata — běda; mayā — mnou; sādhvī — Satī; codite — na žádost; parameṣṭhinā — nejvyššího učitele (Brahmy).
Jednou z povinností rodičů je provdat dcery za způsobilé manžely, kteří odpovídají jejich rodinným tradicím co se týče čistotnosti, zdvořilosti, bohatství, společenského postavení a podobně. Daksa si vyčítal, že na popud svého otce Brahmy provdal svoji dceru za někoho, koho považoval za odporného nevychovance. Ve své zlosti ani neuznal, že k sňatku došlo na žádost jeho vlastního otce. Místo toho nazval Brahmu nejvyšším učitelem vesmíru, paramesthi — byl natolik zaslepený zlostí, že ho ani nedokázal přijmout jako svého otce. Nepřímo tedy napadl i Brahmu, že je méně inteligentní, když mu doporučil věnovat svoji krásnou dceru takovému ničemovi. Hněv zatemňuje paměť, a proto Daksa nejenže nařkl velkého Pána Sivu, ale dokonce kritizoval i vlastního otce, Pána Brahmu, za jeho nedomyšlenou radu dát svoji dceru Pánu Sivovi.