yathorṇanābhir hṛdayād
ūrṇāḿ santatya vaktrataḥ
tayā vihṛtya bhūyas tāḿ
grasaty evaḿ maheśvaraḥ
yathÄ â€” jako; Å«rna-nÄbhiḥ — pavouk; há¹›dayÄt — ze sebe; Å«rṇÄm — nit; santatya — poté, co vysouká; vaktrataḥ — ze svých úst; tayÄ â€” s tou nitÃ; vihá¹›tya — poté, co si pohraje; bhÅ«yaḥ — znovu; tÄm — tu nit; grasati — polyká; evam — stejnÄ•; mahÄ-Ä«Å›varaḥ — NejvyÅ¡Å¡Ã Pán.
Tak jako pavouk ze sebe ústy souká nit, nÄ•jaký Äas si s nà hraje a pak ji zase spolkne, NejvyÅ¡Å¡Ã Osobnost Božstvà ze sebe expanduje svou osobnà energii. Takto Pán projevuje celý vesmÃr, použÃvá ho pro svůj zámÄ•r a nakonec ho vtáhne zpÄ•t do sebe.
VÃZNAM: Inteligentnà ÄlovÄ•k může zÃskat duchovnà poznánà i od tak nepatrného tvora, jako je pavouk. Ten, kdo má oÄi otevÅ™ené vÄ•domÃm Krsny, je schopný vidÄ•t transcendentálnà poznánà vÅ¡ude.
