tadaivam ātmany avaruddha-citto
na veda kiñcid bahir antaraḿ vā
yatheṣu-kāro nṛpatiḿ vrajantam
iṣau gatātmā na dadarśa pārśve
tadā — tehdy; evam — takto; ātmani — na Nejvyšší Osobnost Božství; avaruddha — upřená; cittaḥ — mysl; na — ne; veda — zná; kiñcit — cokoliv; bahiḥ — vnĕ; antaram — uvnitř; vā — nebo; yathā — jako; iṣu — šípů; kāraḥ — výrobce; nṛ-patim — krále; vrajantam — jedoucího; iṣau — na šíp; gata-ātmā — jelikož byl soustředĕný; na dadarśa — nevidĕl; pārśve — přímo vedle nĕho.
VÝZNAM: Rozumí se, že když král jede po veřejné cestĕ, jeho příjezd ohlašují kotle a další hudební nástroje a doprovázejí ho vojáci a ostatní členové jeho družiny. Výrobce šípů si však ničeho nevšiml, přestože celá tento královský pompézní průvod míjel jeho dílnu. Byl totiž naprosto soustředĕný na svoji povinnost – vyrobit rovný a ostrý šíp. Ten, kdo je naprosto pohroužený do láskyplné oddané služby Absolutní Pravdĕ, Sri Krsnovi, již nevĕnuje pozornost hmotné iluzi. Slovo bahis, „vnĕjší“, v tomto verši poukazuje na nesčetné objekty hmotného smyslového požitku, jako je jídlo, pití, sex a tak dále, které vtahují smysly podmínĕné duše do vnímání hmotné duality. Slovo antaram neboli „vnitřní“ označuje vzpomínky na dřívĕjší smyslové požitky nebo nadĕje a sny o budoucích materialistických situacích. Ten, kdo všude vidí Absolutní Pravdu, Sri Krsnu, vnitřní i vnĕjší iluzi ráznĕ odmítá. Tomu se říká mukti-pada neboli stav osvobození. Na této úrovni človĕka smyslové objekty nepřitahují ani neodpuzují; místo toho je s láskou pohroužený do Krsny, Absolutní Pravdy, a plný touhy tĕšit Ho prostřednictvím oddané služby. Ten, kdo odmítá uznat skutečnost Krsny, bude nucen se bezcílnĕ potulovat v říši mentální spekulace. Kdo nevidí, že Absolutní Pravda, Pán Krsna, je základem všeho, co existuje, bude zmatený mylnou představou, že existuje nĕco, co není Krsna. Všechno pochází z Pána a On je Pánem všeho. Toto jednoduché pochopení vysvĕtluje skutečnou existenci.