nṛtya-vāditra-gītāni
juṣan grāmyāṇi yoṣitām
āsāḿ krīḍanako vaśya
ṛṣyaśṛńgo mṛgī-sutaḥ
nṛtya — tanec; vāditra — hudbu; gītāni — písnĕ; juṣan — obdivující; grāmyāni — týkající se smyslového požitku; yoṣitām — žen; āsām — jejich; krīḍanakaḥ — hračka; vaśyaḥ — zcela ovládaná; ṛṣya-śṛṅgaḥ — mudrc Ṛṣyaśṛṅga; mṛgī-sutaḥ — syn lanĕ.
VÝZNAM: Mladého Ṛsyasrṅgu jeho otec, mudrc Vibhandaka, zámĕrnĕ vychovával v atmosféře úplné nevinnosti. Vibhandaka Ṛsi si myslel, že pokud jeho syn nikdy neuvidí ženu, zůstane navždy dokonalým brahmacarim. Shodou okolností ale obyvatelé sousedního království, kteří trpĕli následky dlouhotrvajícího sucha, dostali božskou radu, že v jejich zemi začne znovu pršet teprve tehdy, až do ní vkročí brahmana jménem Ṛsyasrṅga. Poslali tedy do Vibhandakovy poustevny krásné ženy, aby Ṛsyasrṅgu svedly a vrátily se s ním. Jelikož Ṛsyasrṅga o ženách nikdy předtím neslyšel, padl snadno do jejich léčky.
Jméno Ṛsyasrṅga vyjadřuje, že se mladý mudrc narodil s parohem vyrůstajícím z čela. Pokud se nĕjaký rsi nechá jako jelen zlákat sladkými tóny, jež slibují smyslový požitek, čeká ho stejnĕ jako jelena brzký konec. Přemýšlivý človĕk by se mĕl pokornĕ poučit od jelena, jehož záliba v uspokojování smyslů hudbou přivádí do záhuby.