grāmya — pojednávající o smyslovém požitku; gītam — písnĕ; na — ne; śṛṇuyāt — mĕl by poslouchat; yatiḥ — svatý žebravý mnich; vana — po lese; caraḥ — potulující se; kvacit — stále; śikṣeta — mĕl by se naučit; hariṇāt — od jelena; baddhāt — spoutaného; mṛgayoḥ — lovce; gīta — písní; mohitāt — zmateného.

Svĕtec žijící v lese ve stavu odříkání by nikdy nemĕl poslouchat písnĕ či hudbu propagující hmotný požitek. Mĕl by bedlivĕ uvážit příklad jelena, který se nechá zmást sladkými tóny lovcova rohu, a tak je chycen a zabit.