nāti-snehaḥ prasańgo vā
kartavyaḥ kvāpi kenacit
kurvan vindeta santāpaḿ
kapota iva dīna-dhīḥ
na — ne; ati-snehaḥ — přehnaná náklonnost; prasaṅgaḥ — tĕsné spojení; vā — nebo; kartavyaḥ — mĕl by projevovat; kva api — kdy; kenacit — vůči komukoliv a čemukoliv; kurvan — když to bude dĕlat; vindeta — bude zakoušet; santāpam — velké utrpení; kapotaḥ — holub; iva — jako; dīna-dhīḥ — nerozvážný.
VÝZNAM: Sanskrtská předpona ati, „přehnaná“, se vztahuje na náklonnost či připoutanost postrádající vĕdomí Krsny. Pán Krsna říká v Bhagavad-gitĕ (5.29): suhrdam sarva-bhutanam – že je vĕčným dobrodincem každé živé bytosti. Pán je tak laskavý, že sídlí v srdci každé podmínĕné duše a doprovází ji bĕhem jejího nekonečného putování královstvím mayi a trpĕlivĕ čeká, kdy se podmínĕná duše vrátí domů, zpátky k Bohu. Pán zařizuje vše pro vĕčné štĕstí každé živé bytosti. Nejlepší způsob, jak může kdokoliv projevit soucit a náklonnost všem živým bytostem, je stát se kazatelem poselství Pána Krsny a pomáhat Mu v osvobozování pokleslých duší. Pokud se naše náklonnost či připoutanost ke druhým zakládá na tĕlesném uspokojování smyslů ve jménu společnosti, přátelství a lásky, pak tato přehnaná, nežádoucí náklonnost (ati-sneha) vyvolá palčivou bolest, jakmile se vztah rozpadne a skončí. Nyní bude následovat vyprávĕní příbĕhu o pošetilém holubovi. Podobný příbĕh líčí ve druhé kapitole sedmého zpĕvu Srimad-Bhagavatamu Yamaraja truchlícím vdovám po králi Suyajñovi.