VÝZNAM: Nikdo nemůže tvrdit, že se do svého postavení vypracoval sám, protože každý jedná s tĕlem a myslí, které dostal od hmotné přírody. Podle přírodních zákonů hmotnou existenci provází neustálá úzkost a podmínĕné duše pravidelnĕ sužují hrozné pohromy. Zde Uddhava poukazuje na to, že jedinĕ Sri Krsna, Osobnost Božství, je náležitým Pánem, přítelem a útočištĕm pro podmínĕné duše. Mohou se nám zamlouvat dobré vlastnosti určitého človĕka či poloboha, ale pozdĕji můžeme v chování této osoby objevit různé nesrovnalosti. Proto je Krsna popisován jako anavadyam. V osobním jednání či charakteru Osobnosti Božství se žádné nesrovnalosti nevyskytují; Pán je vĕčnĕ bezchybný.

Můžeme vĕrnĕ sloužit pánu, otci či polobohu, ale když přijde čas, abychom za svou službu dostali odmĕnu, může se stát, že náš pán zemře. Proto je zde Pán Krsna popsán jako ananta-param, což znamená, že Ho neomezuje čas ani prostor. Slovo anta poukazuje na vypršení času a para na omezenost prostoru – ananta-param tedy znamená, že Pána Krsnu neomezuje čas ani prostor a tak své vĕrné služebníky vždy náležitĕ odmĕní.

Sloužíme-li nĕkomu jinému než Osobnosti Božství, náš takzvaný pán může na naši službu zapomenout nebo se zachovat nevdĕčnĕ. Proto je zde Pán Krsna označen jako sarva-jñam, vševĕdoucí. Nikdy na službu svého oddaného nezapomíná, a proto není nikdy nevdĕčný. Navíc je řečeno, že Pán Krsna si nepamatuje chyby svých oddaných, ale jen upřímnou službu, kterou pro Nĕho udĕlali.

Další nevýhodou služby nĕkomu jinému než Krsnovi je, že v nebezpečí nás náš pán nemusí být schopný ochránit. Útočištĕm nám může být náš stát, ale ten může zničit válka. Hledáme-li útočištĕ u své rodiny, její členové mohou zemřít. Dokonce i polobozi nĕkdy prohrávají s démony, jak uvádí védská literatura. Pán Krsna je ale podle tohoto verše isvara, nejvyšší vládce, což znamená, že nehrozí, že by Ho nĕjaká jiná mocnost přemohla nebo Mu i jen bránila v jednání. Proto je slib Pána Krsny, že ochrání své oddané, vĕčnĕ platný.

Pokud nesloužíme Osobnosti Božství, nebudeme vĕdĕt, jaký konečný výsledek naše služba přinese. Zde je však Pán Krsna popsán jako akuntha-vikuntha-dhisnyam. Pán Krsna má své vĕčné sídlo zvané Vaikuntha, kde nepůsobí žádné rušivé vlivy. Vĕrní služebníci Pána Krsny mají zaručený návrat k Bohu, zpátky domů, aby žili vĕčným životem plným blaženosti a poznání v Pánovĕ osobním sídle. I polobozi, natož nepatrné lidské bytosti, však dříve či pozdĕji podléhají záhubĕ. Jaký konečný prospĕch může přinést služba jim?

Uddhava sám o sobĕ říká, že je nirvinna-dhih a vrjinabhitaptah, vyčerpaný a znechucený rozpory a bolestmi hmotného života. To ho nutí být pokorný a odevzdat se lotosovým nohám Krsny, který je osobním přítelem každé živé bytosti. Významný človĕk v hmotném svĕtĕ nemá na bezvýznamné lidi čas. Ale Pán je tou nejvĕtší osobností, a přesto sídlí v srdci každé živé bytosti. To znamená, že je nejmilostivĕjší ze všech. Pán Krsna je konečným útočištĕm i pro Naru, purusu, jenž je expanzí Pána tvořící hmotný svĕt. Živá bytost se nazývá nara a ten, kdo pro ni vytváří hmotné podmínky, je Nara neboli Maha-Visnu. Slovo narayana vyjadřuje, že i Maha-Visnu nachází útočištĕ u Krsny, který je bezpochyby svrchovaný. I když v současnosti je naše vĕdomí znečištĕné hříšnými sklony, vše se dá napravit, pokud po vzoru Sri Uddhavy přijmeme útočištĕ u Nejvyšší Osobnosti Božství, Krsny. Přijmout útočištĕ u Krsny znamená uchýlit se k oddané službĕ a následování Krsnových pokynů. To Pán Krsna požaduje v Bhagavad-gitĕ, a pokud budeme jednat podle Pánova nařízení, náš život může být dokonale příznivý a úspĕšný. Krsnovou milostí můžeme, dřív než bychom čekali, vstoupit do království Boha s jeho vĕčným životem oplývajícím blažeností a poznáním.