vayam — my; ca — také; tasmin — na tom místĕ; āplutya — koupelí; tarpayitvā — až uspokojíme obĕtinami; pitṝn — zemřelé předky; surān — a polobohy; bhojayitvā — až nakrmíme; uṣijaḥ — ctihodné; viprān — brāhmaṇy; nānā — různými; guṇa-vatā — s chutĕmi; andhasā — pokrmy; teṣu — do nich (brāhmaṇů); dānāni — dary; pātreṣu — jako vhodných uchazečů o milodary; śraddhayā — s vírou; uptvā — když zasejeme (tjkdyž jim je dáme); mahānti — velká; vai — jistĕ; vṛjināni — nebezpečí; tariṣyāmaḥ — překonáme; dānaiḥ — svojí dobročinností; naubhiḥ — pomocí lodí; iva — jako; arṇavam — oceán.

Až se vykoupeme na Prabhasa-ksetře, až tam vykonáme obĕť pro usmíření předků a polobohů, až nasytíme ctihodné brahmany rozmanitými lahodnými pokrmy a až je jako nejvhodnĕjší příjemce milodarů bohatĕ obdarujeme, jistĕ díky této dobročinnosti překonáme tato hrozivá nebezpečí, tak jako lze na vhodné lodi překonat velký oceán.