itihāsam imaḿ puṇyaḿ
dhārayed yaḥ samāhitaḥ
sa vidhūyeha śamalaḿ
brahma-bhūyāya kalpate
itihāsam — historický příbĕh; imam — tento; puṇyam — zbožný; dhārayet — medituje o; yaḥ — kdo; samāhitaḥ — s upřenou pozorností; saḥ — on; vidhūya — očišťující; iha — již v tomto životĕ; śamalam — znečištĕní; brahma-bhūyāya — svrchované duchovní dokonalosti; kalpate — dosáhne.
Každý, kdo s upřenou pozorností medituje o tomto zbožném historickém příbĕhu, se již v tomto životĕ zbaví všeho znečištĕní a dosáhne tak nejvyšší duchovní dokonalosti.
Takto končí výklady pokorných služebníků Jeho Božské Milosti A. C. Bhaktivedanty Swamiho Prabhupady k páté kapitole jedenáctého zpĕvu Srimad-Bhagavatamu nazvané „Narada uzavírá své učení předané Vasudevovi.“
