VÝZNAM: Yogi obdařený schopností vybrat si okamžik, kdy opustí své tĕlo, je může nechat náhle vzplanout pomocí jógové meditace zvané agneyi, a tak přejde do dalšího života. Podobnĕ polobozi využívají tohoto mystického ohnĕ, když jsou přemísťováni do duchovního svĕta. Nejvyšší Osobnost Božství se však zcela liší od podmínĕných duší, jako jsou yogi a polobozi, neboť Pánovo vĕčné, duchovní tĕlo je zdrojem veškeré existence, což zde vyjadřují slova lokabhiramam sva-tanum. Tĕlo Pána Krsny skýtá potĕšení celému vesmíru. Slovo dharana-dhyana-maṅgalam vyjadřuje, že ti, kdo usilují o duchovní povznesení prostřednictvím meditace a yogy, dosahují všeho příznivého meditací o Pánovĕ tĕle. Jestliže yogi získávají osvobození jednoduše tím, že myslí na tĕlo Pána Krsny, toto tĕlo jistĕ není hmotné a svĕtský mystický oheň ani jakýkoliv jiný druh ohnĕ ho tedy nemůže spálit.

Srila Visvanatha Cakravarti Thakura nám připomíná výrok Pána Krsny ze čtrnácté kapitoly jedenáctého zpĕvu, verše 37: vahni-madhye smared rupam mamaitad dhyana-maṅgalam – „V ohni by mĕl yogi meditovat o Mé podobĕ, která je příznivým cílem veškeré meditace.“ Transcendentální podoba Pána Krsny je přítomná v ohni jako princip, kterým je udržován, takže jak by mohl oheň tuto podobu poškodit? I když tedy Pán zdánlivĕ vstoupil do mystického yogového transu, slovem adagdhva je řečeno, že Pán, jehož tĕlo je čistĕ duchovní, se vyhnul formálnímu spálení a vstoupil přímo do svého sídla v duchovním nebi. Tento bod také podrobnĕ vysvĕtluje ve svém komentáři k tomuto verši Srila Jiva Gosvami.