jñānaḿ viveko nigamas tapaś ca
pratyakṣam aitihyam athānumānam
ādy-antayor asya yad eva kevalaḿ
kālaś ca hetuś ca tad eva madhye
jñānam — transcendentální poznání; vivekaḥ — rozlišování; nigamaḥ — písma; tapaḥ — askeze; ca — a; pratyakṣam — přímé vnímání; aitihyam — historické popisy v Purāṇách; atha — a; anumānam — logika; ādi — na počátku; antayoḥ — a na konci; asya — tohoto stvoření; yat — jenž; eva — jistĕ; kevalam — pouze; kālaḥ — vládnoucí faktor času; ca — a; hetuḥ — konečná příčina; ca — a; tat — ten; eva — jediný; madhye — uprostřed.
Pravé duchovní poznání se zakládá na rozlišování mezi duší a hmotou a rozvíjí se pomocí důkazů z písem, askeze, přímého vnímání, přijímání historických popisů z Puran a logické dedukce. Absolutní Pravda, která byla jediná přítomná před stvořením vesmíru a která jediná zůstane po jeho zničení, je také časovým faktorem a konečnou příčinou. Dokonce i v prostředním stádiu existence tohoto stvoření je Absolutní Pravda jedinou skutečnou realitou.
VÝZNAM: Materialističtí vĕdci a filosofové zoufale hledají konečnou hmotnou příčinu či princip, který je zde popsán jako kala, faktor času. Hmotný sled příčin a následků je bez výjimky umožnĕn chodem času; časový faktor je spouštĕčem tohoto sledu. Tento faktor času je projevem Nadduše, podoby Nejvyššího Pána, jež prostupuje celým vesmírným stvořením a je mu oporou. Zde je vĕdecky popsána metoda, jak získat poznání a vážní a rozumní učenci využijí této transcendentální gnoseologie, kterou Pán vyjevil.
