amūlam — bez základu; etat — toto (falešné ego); bahu-rūpa — v mnoha podobách; rūpitam — vnímané; manaḥ — mysli; vacaḥ — řeči; prāṇa — životního vzduchu; śarīra — a hrubohmotného tĕla; karma — činnosti; jñāna — transcendentálního poznání; asinā — mečem; upāsanayā — oddaným uctíváním (duchovního mistra); śitena — naostřeným; chittvā — poté, co odsekne; muniḥ — rozvážný mudrc; gām — po této Zemi; vicarati — putuje; atṛṣṇaḥ — bez hmotných tužeb.

Přestože falešné ego nemá skutečný základ, je vnímané v mnoha podobách – jako činnosti mysli, řeči, životního vzduchu a tĕlesných schopností. Rozvážný mudrc však odsekne toto klamné pojetí vlastní totožnosti mečem transcendentálního poznání naostřeným uctíváním pravého duchovního mistra a žije v tomto svĕtĕ bez jakékoliv hmotné připoutanosti.