ya etāḿ bhikṣuṇā gītāḿ
brahma-niṣṭhāḿ samāhitaḥ
dhārayañ chrāvayañ chṛṇvan
dvandvair naivābhibhūyate
yaḥ — každý, kdo; etām — toto; bhikṣuṇā — sannyāsīm; gītām — zpívané; brahma — poznání o Absolutním; niṣṭhām — založené na; samāhitaḥ — s plnou pozorností; dhārayan — meditující; śrāvayan — umožňující ostatním slyšet; śṛṇvan — naslouchající sám; dvandvaiḥ — dualitami; na — nikdy; eva — jistĕ; abhibhūyate — bude přemožen.
Každý, kdo poslouchá tuto píseň sannyasiho, která podává vĕdecké poznání Absolutního, nebo kdo ji recituje ostatním, a kdo o ní takto medituje s plnou pozorností, již nikdy nepodlehne dualitám hmotného štĕstí a neštĕstí.
VÝZNAM: Tento vaisnavský sannyasi vyhledal útočištĕ u oddané služby Pánu, a tak dokázal překonat matoucí energii Nejvyšší Osobnosti Božství, objektu svého uctívání. Sám o této písni meditoval, naslouchal jí a také ji učil ostatní. Poté, co získal Pánovu milost, poskytoval jiným podmínĕným duším osvícení transcendentální inteligencí, aby i ony mohly následovat Pánovy oddané. Náboženství ve skutečnosti znamená stát se čistým oddaným Nejvyššího Pána ve vztahu láskyplné služby. Ti, kdo se snaží užívat si hmotného svĕta nebo se ho jen zříkají, aby se vyhnuli osobním nepříjemnostem, nemohou ve skutečnosti poznat lásku k Bohu, jejímž jediným cílem je uspokojení Pána.
Takto končí výklady pokorných služebníků Jeho Božské Milosti A. C. Bhaktivedanty Swamiho Prabhupady ke dvacáté třetí kapitole jedenáctého zpĕvu Srimad-Bhagavatamu nazvané „Píseň brahmany z Avanti“.
