yathāmbhasā pracalatā
taravo 'pi calā iva
cakṣusā bhrāmyamāṇena
dṛśyate bhramatīva bhūḥ
yathā manoratha-dhiyo
viṣayṣānubhavo mṛṣā
svapna-dṛṣṭāś ca dāśārha
tathā saḿsāra ātmanaḥ
yathā — jako; ambhasā — vodou; pracalatā — pohybující se, zčeřenou; taravaḥ — stromy; api — vskutku; calāḥ — pohybující se; iva — jako kdyby; cakṣuṣā — kvůli očím; bhrāmyamāṇena — které se koulí; dṛśyate — jeví se; bhramatī — pohyblivá; iva — jako kdyby; bhūḥ — zemĕ; yathā — jako; manaḥ-ratha — mentálních představ; dhiyaḥ — výmysly; viṣaya — smyslového požitku; anubhavaḥ — zážitek; mṛṣā — klamné; svapna-dṛṣṭaḥ — vĕci vidĕné ve snu; ca — a; dāśārha — ó potomku Daśārhy; tathā — tak; saṁsāraḥ — hmotný život; ātmanaḥ — duše.
Hmotný život duše a její zážitky smyslového požitku jsou ve skutečnosti klamné, ó potomku Dasarhy, tak jako zdánlivé chvĕní stromů, když se odrážejí ve zčeřené vodĕ, nebo jako zdánlivé točení se zemĕ, když človĕk koulí očima, nebo jako svĕt fantazie nebo snu.
VÝZNAM: Stromy odražené na zčeřené vodĕ vypadají, že se houpou, a z plující lodi vypadají stromy na břehu také jako že se pohybují. Když vodu bičuje vítr a vytváří vlny, voda vypadá, jako kdyby se pohybovala sama od sebe, přestože s ní ve skutečnosti pohybuje vítr. Podmínĕná duše v hmotném životĕ nekoná žádné činnosti; to hmotné kvality, se svolením oklamané živé bytosti, pohybují hmotným tĕlem. Ta tento vnĕjší pohyb využívá a myslí si, že tančí, zpívá, bĕhá, umírá, vítĕzí a tak dále, i když to vše jsou jen interakce vnĕjšího tĕla s kvalitami přírody.
