kiḿ vidhatte kim ācaṣṭe
kim anūdya vikalpayet
ity asyā hṛdayaḿ loke
nānyo mad veda kaścana
kim — co; vidhatte — přikazuje (v obřadní karma-kāṇḍĕ); kim — co; ācaṣṭe — naznačuje (jako objekt uctívání v devatā-kāṇḍĕ); kim — co; anūdya — popisující různé aspekty; vikalpayet — uvádí možnosti alternativ (ve jñāna-kāṇḍĕ); iti — takto; asyāḥ — védské literatury; hṛdayam — srdce či důvĕrný zámĕr; loke — v tomto svĕtĕ; na — ne; anyaḥ — jiný; mat — než Já; veda — zná; kaścana — kdokoliv.
Na celém svĕtĕ ve skutečnosti nikdo jiný než Já nechápe důvĕrný zámĕr védského poznání. Lidé tedy nevĕdí, co Védy doopravdy předepisují v obřadních pokynech karma-kandy nebo na jaký objekt se vlastnĕ poukazuje v návodech k uctívání v upasana-kandĕ nebo co se důkladnĕ rozebírá prostřednictvím různých hypotéz ve védské jñana-kandĕ.
VÝZNAM: Nejvyšší Osobnost Božství je Absolutní Pravda, Pán Sri Krsna. Jelikož je zdrojem, udržovatelem a konečným cílem védského poznání, je také veda-vit neboli jediný skutečný znalec védského poznání. Takzvaní filosofové – ať znalci Véd nebo obyčejní lidé – mohou uvádĕt své sektářské názory, ale Pán samotný zná důvĕrný zámĕr Véd. Je jediným skutečným útočištĕm a cílem lásky všech živých bytostí. V desáté kapitole Bhagavad-gity (10.41) uvádí:
yad yad vibhutimat sattvam
srimad urjitam eva va
tad tad evavagaccha tvam
mama tejo-'msa-sambhavam
„Vĕz, že všechny vznešené, krásné a působivé výtvory povstávají z pouhého zlomku Mé nádhery.“ Všechny krásné, neobyčejné a mocné projevy jsou nepatrnými ukázkami Pánova majestátu. Obyčejní lidé se mohou dohadovat o účelu náboženství, ale pravý účel je jediný – vĕdomí Krsny neboli čistá láska k Bohu. Všechny védské návody je třeba chápat jako předbĕžné stupnĕ vedoucí k dokonalé úrovni vĕdomí Krsny, kdy se oddaný plnĕ odevzdá oddané službĕ Pánu. Čistí oddaní Pána Ho zastupují v tomto svĕtĕ a nikdy neříkají nic, co by Pán neschválil. Opakují Pánova slova, a proto je třeba vĕdĕt, že jsou pravými znalci Véd.
