mayopabṛḿhitaḿ bhūmnā
brahmaṇānanta-śaktinā
bhūteṣu ghoṣa-rūpeṇa
viseṣūrṇeva lakṣyate
mayā — Mnou; upabṛṁhitam — uvedené; bhūmnā — neomezeným; brahmaṇā — nemĕnný Absolutní; ananta-śaktinā — jehož energie jsou nekonečné; bhūteṣu — do nitra živých bytostí; ghoṣa-rūpeṇa — v podobĕ subtilního zvuku, oṁkāry; viseṣu — v jemném vláknitém obalu lotosového stonku; ūrṇā — jedno vlákno; iva — jako; lakṣyate — jeví se.
Já jako neomezená, nemĕnná a všemohoucí Osobnost Božství sídlící ve všech živých bytostech osobnĕ vkládám védskou zvukovou vibraci v podobĕ omkary do nitra všech živých bytostí. Díky tomu je subtilnĕ vnímána, jako jemné vlákno lotosového stonku.
VÝZNAM: Nejvyšší Pán, Osobnost Božství, osobnĕ sídlí v srdci každé živé bytosti a z tohoto verše chápeme, že i semeno všeho védského poznání se nachází ve všech živých bytostech. Proces probouzení védského poznání, a s tím i probouzení našeho vĕčného vztahu s Bohem, je tedy přirozený a nezbytný pro všechny. Veškerou dokonalost lze najít v srdci živé bytosti a jakmile se srdce očistí pronášením svatých jmen Boha, tato dokonalost – vĕdomí Krsny – se okamžitĕ probudí.
