VÝZNAM: V Caitanya-caritamrtĕ (Antya 6.220) je řečeno:

mahaprabhura bhakta-ganera vairagya pradhana
yaha dekhi' prita hana gaura-bhagavan

„Odříkání je základní zásada udržující životy oddaných Sri Caitanyi Mahaprabhua. Když Sri Caitanya Mahaprabhu, Nejvyšší Osobnost Božství, vidí toto odříkání, nesmírnĕ Ho to tĕší.“

Pod vlivem falešného ega se osoba považuje za vlastníka a za poživatele svých činností. Ve skutečnosti je vlastníkem a poživatelem našich činností Pán Krsna, Nejvyšší Osobnost Božství; být si vĕdomý Krsny a uznat tuto skutečnost vede k pravému odříkání. Každá lidská bytost by mĕla konat svou předepsanou povinnost jako obĕť Nejvyššímu Pánu. Pak jí nebude hrozit zapletení ve hmotĕ. Pán Krsna jasnĕ vysvĕtluje v Bhagavad-gitĕ, že předepsané povinnosti konané jako obĕť Pánu udílejí vysvobození z pout hmoty. Hříšné činnosti se Pánu nedají obĕtovat a je třeba jich úplnĕ zanechat. Mezi zbožností a hříchem se ve skutečnosti rozlišuje proto, aby se živé bytosti staly zbožnými a mohly se odevzdat Nejvyššímu Pánu. Bhagavad-gita (7.28) vysvĕtluje:

yesam tv anta-gatam papam
jananam punya-karmanam
te dvandva-moha-nirmukta
bhajante mam drdha-vratah

„Ti, kdo jednali zbožnĕ v tomto i v dřívĕjších životech a jejichž hříšné činy jsou zcela vymazány, jsou nedotčeni protiklady, z nichž je tvořena iluze, a s rozhodností Mi slouží.“

Díky důsledné zbožnosti se život stává příznivým a prostým nářku, iluze a strachu. Tehdy je osoba schopná se vydat cestou rozvoje vĕdomí Krsny.