VÝZNAM: Slovo yogena zde vyjadřuje jñanena yogena a bhaktya yogena, neboť tyto dva transcendentální systémy mají moc spálit hříšné reakce na popel. Je třeba jasnĕ pochopit, že slovo amhas neboli „hřích“ zde označuje nechtĕné poklesnutí vlivem shody okolností. Předem připravené zneužívání Pánovy milosti je neomluvitelné.

Významné je, že Pán zakazuje jakékoliv vnĕjší očistné obřady, neboť transcendentální yogové systémy jsou samy tĕmi nejočistnĕjšími procesy, zvláštĕ bhakti-yoga. Jestliže nĕkdo na úkor svých pravidelných předepsaných povinností koná nĕjaký zvláštní obřad či askezi ve snaze odstranit následky hříchu, proviní se navíc zanedbáním předepsaných povinností. Pokud shodnou okolností poklesne, mĕl by se vzchopit a pokračovat s aktivním plnĕním svých předepsaných povinností v životĕ a nenechat se zbytečnĕ odradit. Jistĕže by mĕl být nešťastný a mĕl by se stydĕt, jinak se neočistí. Pokud je však z okolnostmi způsobeného poklesku příliš deprimovaný, nebude mít dostatek nadšení, aby pokračoval na cestĕ k dokonalosti. Pán Krsna také uvádí v Bhagavad-gitĕ (9.30):

api cet su-duracaro
bhajate mam ananya-bhak
sadhur eva sa mantavyah
samyag vyavasito hi sah

„Je-li ten, kdo se dopustí i toho nejohavnĕjšího činu, zamĕstnaný oddanou službou, má být považován za svĕtce, protože jeho rozhodnost je správná.“ Nejdůležitĕjší je být náležitĕ zamĕstnaný oddanou službou Pánu, protože potom Pán promine a očistí okolnostmi způsobený poklesek. Oddaný si však musí dávat velký pozor, aby této nešťastné události předcházel.