bhagavata uru-vikramāńghri-śākhā-
nakha-maṇi-candrikayā nirasta-tāpe
hṛdi katham upasīdatāḿ punaḥ sa
prabhavati candra ivodite 'rka-tāpaḥ
bhagavataḥ — Nejvyšší Osobnosti Božství; uru-vikrama — které vykonaly velké hrdinské činy; aṅghri — lotosových nohou; śākhā — palců; nakha — nehtů; maṇi — jež jsou jako drahokamy; candrikayā — mĕsíčním svitem; nirasta-tāpe — po odstranĕní bolesti; hṛdi — v srdcích; katham — jak opravdu; upasīdatām — tĕch, kdo uctívají; punaḥ — znovu; saḥ — tato bolest; prabhavati — může působit; candre — když mĕsíc; iva — tak jako; udite — vyšel; arka — slunce; tāpaḥ — spalující žár.
VÝZNAM: Jakmile vyjde mĕsíc, jeho paprsky zaženou utrpení způsobené neúprosnými slunečními paprsky. Podobnĕ ničí chladivé paprsky vyzařující z lotosových nehtů Nejvyšší Osobnosti Božství veškeré utrpení Pánových čistých oddaných. Podle vaisnavských komentátorů je třeba z tohoto verše pochopit, že hmotný chtíč představovaný neovladatelnou sexuální touhou je jako spalující žár. Plameny tohoto ohnĕ pálí na popel klid a štĕstí podmínĕné duše, která tak neustále putuje 8 400 000 životními druhy a marnĕ se snaží tento nesnesitelný žár uhasit. Pánovi čistí oddaní však do svých srdcí umísťují Pánovy chladivé drahokamům podobné lotosové nohy, což hasí veškerou bolest a utrpení hmotné existence.
Slovo uru-vikramaṅghri naznačuje, že Pánovy lotosové nohy jsou velmi hrdinské. Sri Krsna je známý pro svou inkarnaci Vamany, trpasličího brahmany, který svými překrásnými prsty u nohou dosáhl až k vnĕjšímu okraji vesmíru a protrhl vesmírný obal, čímž do tohoto vesmíru přivedl vody svaté Gangy. Podobnĕ když Krsna vstupoval do mĕsta Mathury, aby vyzval démonského krále Kamsu, bránil Mu ve vstupu divoký slon Kuvalayapida, kterého Pán Krsna kopnutím usmrtil a klidnĕ vstoupil do mĕstských bran. Lotosové nohy Pána Krsny jsou tak vznešené, že pod nimi spočívá celé hmotné stvoření, jak uvádí védská literatura: samasrita ye pada-pallava-plavam mahat padam punya-yaso murareh (Bhag. 10.14.58).