na kāma-karma-bījānāḿ
yasya cetasi sambhavaḥ
vāsudevaika-nilayaḥ
sa vai bhāgavatottamaḥ
na — nikdy; kāma — chtíče; karma — ploduchtivé činnosti; bījānām — nebo hmotných tužeb, které jsou semeny ploduchtivé činnosti; yasya — koho; cetasi — v mysli; sambhavaḥ — šance vzniknout; vāsudeva-eka-nilayaḥ — ten, pro koho je Nejvyšší Pán, Vāsudeva, jediným útočištĕm; saḥ — ten; vai — opravdový; bhāgavata-uttamaḥ — prvotřídní oddaný.
VÝZNAM: Tento verš podle Srily Sridhara Svamiho popisuje chování Pánova oddaného. Činnosti čistého oddaného jsou prosté hmotné závisti, falešného nadšení, podvádĕní a chtíče. Podle vaisnavských komentátorů slovo bijanam v tomto verši poukazuje na vasanah neboli hluboce zakořenĕné touhy, které postupnĕ dozrají v činy, za nĕž živá bytost ponese následky. Spojení slov kama-karma-bijanam poukazuje na hluboce zakořenĕnou touhu vládnout hmotnému svĕtu skrze požitek z pohlavní rozkoše a její expanze vyjmenované v Bhagavatamu (5.5.8) jako grha-ksetra-sutapta-vittaih neboli krásné obydlí, hodnĕ půdy pro pĕstování jídla k naplnĕní žaludku, a také dĕti, přátelé, společenské známosti a tučné bankovní konto. Všechny tyto hmotné vĕci jsou třeba pro naprosté zapomĕní toho, že jsme vĕčnými služebníky Nejvyššího Pána. V Bhagavatamu je proto uvedeno, janasya moho 'yam aham mameti: podmínĕná duše je tĕmito předmĕty hmotné iluze omámena a je bláznivĕ přesvĕdčena o tom, že je středem vesmíru a že vše v tomto svĕtĕ bylo stvořeno pouze pro její smyslový požitek. Každý, kdo jí v tomto iluzorním požitku brání, se okamžitĕ stává jejím nepřítelem, kterého chce zabít.
Kvůli tomuto tĕlesnému pojetí života a poutům iluze je celý svĕt násilnĕ otřásán neshodami způsobenými závistí a chtíčem. Jediným možným řešením je přijmout vedení Pánových čistých oddaných, kteří jsou zde popsáni. Populární slogan používaný k ospravedlnĕní demokratické vlády je: „Moc korumpuje a absolutní moc korumpuje absolutnĕ.“ Takové slogany mohou platit na hmotné úrovni, ale zde je zvláštĕ zdůraznĕno, že Pánova čistého oddaného, který se zcela odevzdal lotosovým nohám Pána, ani nenapadne začínat si nĕco se svĕtskou závistí či smyslovým požitkem. Jeho mysl zůstává vždy čistá a vyrovnaná, a neustále si je vĕdom toho, co je to nejvĕtší dobro pro všechny živé bytosti. Toto hnutí pro vĕdomí Krsny se usilovnĕ snaží informovat trpící živé bytosti této zemĕ o tom, jak nutný je v této společnosti mozek. Mozek sužovaný horečkou nemůže poskytnout správné vedení a pokud takzvané myslitele společnosti spalují sobecké touhy, nejsou lepší než horečnaté blouznící mozky. Blouznící vlády postupnĕ v lidské společnosti ničí veškeré stopy po štĕstí. Povinností vaisnavských kazatelů je proto jednat na úrovni bhagavatottama, aby mohli poskytnout společnosti jasné vedení, aniž by se nechali zkorumpovat či byť jen nepatrnĕ upoutat hmotným bohatstvím, které může být svaté osobĕ nabídnuto. Všechny inteligentní lidské bytosti, které nejsou schopné se přímo zapojit do procesu bhakti-yogy, by mĕly být alespoň dostatečnĕ vzdĕlány, aby poznaly prvotřídního oddaného Pána a přijaly jeho vedení. Lidská společnost tak může být pĕknĕ vedena, takže nejen všechny lidské bytosti, ale dokonce i zvířata, ptáci a stromy mohou udĕlat v životĕ pokrok a postupnĕ se vrátit domů, zpátky k Bohu, a žít vĕčný život blaženosti a poznání.
Srila Bhaktisiddhanta Sarasvati Thakura zdůraznil, že ti, kdo se vážnĕ zajímají o dosažení dokonalosti vĕdomí Krsny, musí žít ve společnosti vaisnavů. Také Srila Prabhupada se ve svých knihách nĕkolikrát zmiňuje o tom, že není možné dosáhnout úrovnĕ dokonalého vĕdomí Krsny, dokud človĕk nepřijme útočištĕ u čistých oddaných tím, že bude žít v Krsny si vĕdomých společnostech, které po celém svĕtĕ zakládá Mezinárodní společnost pro vĕdomí Krsny. Srila Bhaktisiddhanta Sarasvati Thakura zdůraznil, že to neznamená, že duchovní život je omezen pouze na studenty žijící v celibátu v chrámovém areálu. Vaisnavské splečnosti mohou využít i oddaní grhasthové, ti, kdo žijí duchovním rodinným životem, pravidelnou účastí na chrámových programech. Mĕli by dennĕ shlédnout Božstvo Nejvyššího Pána a v Jeho osobní přítomnosti zpívat Jeho svaté jméno, přijímat zbytky jídla obĕtovaného Božstvu a poslouchat učené přednášky z Bhagavad-gity a Srimad-Bhagavatamu. Každý hospodář, který pravidelnĕ využívá tĕchto duchovních možností a následuje usmĕrňující zásady duchovního života, což znamená, že se vyhýbá jedení masa, nedovolenému sexu, hazardu a omamným látkám, má být považován za právoplatného člena vaisnavské komunity. Ty, kdo vůči oddané službĕ Pánu zaujímají trvale nepřátelský postoj, je podle Srily Bhaktisiddhanty Sarasvatiho Thakura třeba považovat za bezduché loutky v rukou Pánovy klamné energie.