śrī-śuka uvāca
govinda-bhuja-guptāyāḿ
dvāravatyāḿ kurūdvaha
avātsīn nārado 'bhīkṣṇaḿ
kṛṣṇopāsana-lālasaḥ
śrī-śukaḥ uvāca — Śrī Śuka pravil; govinda — Pána Govindy; bhuja — pažemi; guptāyām — chránĕném; dvāravatyām — v hlanvím mĕstĕ Dvāravatī; kuru-udvaha — ó nejlepší z Kuruovců; avātsīt — dlel; nāradaḥ — Nārada Muni; abhīkṣṇam — neustále; kṛṣṇa-upāsana — vĕnovat se uctívání Kṛṣṇy; lālasaḥ — jenž si velmi přál.
VÝZNAM: Ve druhé kapitole tohoto zpĕvu vysvĕtluje Narada Muni Vasudevovi, jenž se s oddaností tázal, bhagavata-dharmu neboli čistou oddanou službu Krsnovi. Narada Muni uvádí rozhovor mezi králem Nimim a Jayanteyi. Podle Jivy Gosvamiho slovo abhiksnam vyjadřuje, že i když Naradu Muniho často Pán Krsna posílal na různá místa kvůli různým zábavám, jako například dotazování se na dĕní ve svĕtĕ, Narada se neustále vracel pobývat ve Dvarace. Slovo krsnopasana-lalasah vyjadřuje, že Narada velmi dychtil být v Krsnovĕ blízkosti a uctívat Ho. Kvůli Daksovĕ kletbĕ Narada nikdy nemůže žít trvale na jednom místĕ. Sridhara Svami však poznamenává: na tasyam sapadeh prabhavah – ve Dvarace nepůsobí vliv kleteb či jiná podobná zla, protože je sídlem Nejvyšší Osobnosti Božství a vždy ji chrání paže Pána, což uvádí spojení govinda-bhuja-guptayam. Podmínĕné duše zápasí v říši mayi s krutými zákony hmotné přírody jako jsou zrození a smrt, stáří a nemoc, ale mají-li tyto podmínĕné duše to štĕstí, že mohou vstoupit do mĕsta Nejvyšší Osobnosti Božství – ať Dvaraky, Mathury, či Vrndavanu – a žít tam pod přímou ochranou všemocných paží Nejvyššího Pána, Krsny, pak zakusí neomezenou transcendentální blaženost skutečného života, který je vĕčný a má být prožit v osobní společnosti Boha.