VÝZNAM: Hmotný život, ve kterém si neoddaní tak libují, je zde přirovnán k temné jámĕ plné jedovatých hadů. Hmotný život znamená neznat jasnĕ svou konečnou totožnost, Boha ani vesmír. Vše je mlhavé a temné. V hmotném životĕ každého stále ohrožuje jedovatý had času, jehož smrtící zuby mohou každým okamžikem zabít naše nejbližší. Jedovaté účinky času nakonec uštknou a usmrtí i nás samotné. Slovo sampatitam vyjadřuje, že pád živé bytosti je úplný – to znamená, že už nedokáže vstát. Proto Sri Uddhava naléhá na Pána, aby byl laskavý k tĕmto nebohým pokleslým duším, za jejichž představitele se pokornĕ vydává. Jestliže nĕkdo získá Pánovu milost, může se vrátit domů, zpátky k Bohu, dokonce i bez jakýchkoliv dalších předpokladů. Bez milosti Pána Krsny budou ty nejučenĕjší, nejodříkavĕjší, nejmocnĕjší, nejbohatší či nejkrásnĕjší osoby žalostnĕ rozdrceny soukolím klamu hmotného svĕta. Nejvyšší Osobnost Božství zde popisuje slovo mahanubhava jako nejvĕtší, nejmocnĕjší a nejmilostivĕjší osobnost, jejíž vliv sahá všude. Pánova milost se projevuje v podobĕ Jeho nektarových pokynů jako jsou Bhagavad-gita a tato Uddhava-gita. Slovo ksudra-sukhoru-tarsam vyjevuje ironii hmotné existence. I když je hmotné štĕstí ksudra, smĕšné a bezvýznamné, naše touha ho zakoušet je uru, obrovská. Naše přehnaná dychtivost užívat si mrtvé hmoty je iluzorním stavem mysli a působí nám neustálé potíže, protože nás udržuje svázané v temné jámĕ hmotné existence. Každá živá bytost by mĕla odložit svou falešnou prestiž založenou na pomíjivých tĕlesných schopnostech a upřímnĕ žádat Nejvyššího Pána Krsnu o milost. Pán slyší každou upřímnou žádost i od té nejpokleslejší duše a Jeho milost má zázračné účinky. Ačkoliv jñani, yogi a karmi usilují o dosažení svých cílů, jsou v nejistém a nebezpečném postavení. Jakmile však osoba jen získá milost Pána Krsny, může snadno dosáhnout nejvyšší dokonalosti života. Pán Krsna štĕdře zahrnuje svou milostí toho, kdo o ni upřímnĕ žádá, i když není velký nebo čistý oddaný.