VÝZNAM: Když Nejvyšší Pán, Osobnost Božství, sestupuje do hmotného svĕta, obvykle dodržuje védská usmĕrňující pravidla, aby dával správný příklad lidstvu. Pán jedná ze své svobodné vůle, neboť Nejvyšší Osobnost Božství nemůže nikdo k ničemu nutit ani pobízet. Podobnĕ jñani, seberealizovaná duše, neochvĕjnĕ setrvává na duchovní úrovni, která přesahuje hmotné tĕlo, a proto by mĕl konat usmĕrňující povinnosti spojené s hmotným tĕlem ze své svobodné vůle, a ne jako služebník usmĕrňujících pravidel. Seberealizovaná duše je služebníkem Pána Krsny, ne usmĕrňujících pravidel. Přesto transcendentalista přísnĕ plní pravidelné povinnosti pro potĕšení Nejvyššího Pána. Jinými slovy ten, kdo je pokročilý v láskyplné oddané službĕ Pánu Krsnovi, jedná spontánnĕ podle vůle Nejvyššího. Ten, kdo si dokonale osvojil duchovní realizaci, se nemůže stát služebníkem hmotného tĕla nebo usmĕrňujících pravidel týkajících se hmotného tĕla. Tento verš a podobné výroky védských písem by se však nemĕly z nevĕdomosti mylnĕ vykládat tak, aby ospravedlňovaly nemorální, náladové chování. Pán Krsna probírá stádium paramahamsy, s nímž nemají lidé připoutaní k hmotnému tĕlu nic společného a nemĕli by využívat jeho jedinečných privilegií a statutu.