tasmāt — proto; niyamya — zcela ovládající; ṣaṭ-vargam — šest smyslů (zrak, sluch, čich, hmat, chuť a mysl); mat-bhāvena — díky vĕdomí Mĕ; caret — mĕl by žít; muniḥ — mudrc; viraktaḥ — odpoutaný; kṣudra — nepatrného; kāmebhyaḥ — od smyslového požitku; labdhvā — poté, co okusil; ātmani — ve vlastním já; sukham — štĕstí; mahat — velké.

Proto by mĕl mudrc zcela ovládat pĕt smyslů a mysl svým vĕdomím Krsny a poté, co okusil duchovní blaženost ve vlastním nitru, by mĕl žít odpoutaný od nepatrného hmotného uspokojování smyslů.