bahir jalāśayaḿ gatvā
tatropaspṛśya vāg-yataḥ
vibhajya pāvitaḿ śeṣaḿ
bhuñjītāśeṣam āhṛtam
bahiḥ — mimo mÄ•stské oblasti, na osamÄ•lé mÃsto; jala — vody; ÄÅ›ayam — k nádrži; gatvÄ â€” poté, co odejde; tatra — tam; upaspṛśya — oÄiÅ¡tÄ•ný stykem s vodou; vÄk-yataḥ — bez mluvenÃ; vibhajya — když řádnÄ• rozdá; pÄvitam — oÄiÅ¡tÄ•né; Å›eá¹£am — zbytky; bhuñjÄ«ta — mÄ•l by snÃst; aÅ›eá¹£am — beze zbytku; Ähá¹›tam — vyžebrané.
Sannyasi by mÄ•l vzÃt vyžebrané jÃdlo, opustit zalidnÄ•né oblasti a jÃt k nÄ•jaké vodnà nádrži na osamÄ•lém mÃstÄ•. Tam by se mÄ•l vykoupat, důkladnÄ• si umýt ruce a Äást jÃdla rozdat tÄ•m, kteřà o nÄ• požádajÃ. To vÅ¡e by mÄ•l udÄ•lat mlÄky. Potom by mÄ•l zbytky dokonale oÄistit a snÃst vÅ¡e na talÃÅ™i, aniž by si nÄ•co nechal na pozdÄ•ji.
VÃZNAM: Srila Bhaktisiddhanta Sarasvati Thakura vysvÄ•tluje, že sadhu by se nemÄ•l dohadovat s materialisty, pokud po nÄ•m budou Äást jeho jÃdla požadovat. Slovo vibhajya vyjadÅ™uje, že se má vyhnout tomu, aby vznikl nÄ•jaký rozruch, a nÄ•co jim má dát. Potom by mÄ•l zbytky obÄ•tovat Pánu Visnuovi a snÃst vÅ¡e na talÃÅ™i, aniž by si nÄ•jaké jÃdlo schoval na pozdÄ•ji. Slovo bahih znamená, že sadhu by nemÄ•l jÃst na veÅ™ejnosti, a vag-yata znamená, že by mÄ•l jÃst mlÄky a meditovat pÅ™itom o milosti Pána.
