bahir jalāśayaḿ gatvā
tatropaspṛśya vāg-yataḥ
vibhajya pāvitaḿ śeṣaḿ
bhuñjītāśeṣam āhṛtam
bahiḥ — mimo mĕstské oblasti, na osamĕlé místo; jala — vody; āśayam — k nádrži; gatvā — poté, co odejde; tatra — tam; upaspṛśya — očištĕný stykem s vodou; vāk-yataḥ — bez mluvení; vibhajya — když řádnĕ rozdá; pāvitam — očištĕné; śeṣam — zbytky; bhuñjīta — mĕl by sníst; aśeṣam — beze zbytku; āhṛtam — vyžebrané.
VÝZNAM: Srila Bhaktisiddhanta Sarasvati Thakura vysvĕtluje, že sadhu by se nemĕl dohadovat s materialisty, pokud po nĕm budou část jeho jídla požadovat. Slovo vibhajya vyjadřuje, že se má vyhnout tomu, aby vznikl nĕjaký rozruch, a nĕco jim má dát. Potom by mĕl zbytky obĕtovat Pánu Visnuovi a sníst vše na talíři, aniž by si nĕjaké jídlo schoval na pozdĕji. Slovo bahih znamená, že sadhu by nemĕl jíst na veřejnosti, a vag-yata znamená, že by mĕl jíst mlčky a meditovat přitom o milosti Pána.