jñātvā — vĕdomý si toho; jñāti — vlastních příbuzných; vadham — zabíjení; garhyam — ohavné; adharmam — bezbožnost; rājya — získat království; hetukam — mající za cíl; tataḥ — od tohoto jednání; nivṛttaḥ — upustil; haratā — hubitel; aham — jsem; hataḥ — zabití; ayam — tito příbuzní; iti — takto; laukikaḥ — svĕtské.

Arjuna si na bojišti Kuruksetře myslel, že zabíjení vlastních příbuzných by bylo ohavné bezbožné jednání motivované jen jeho touhou získat království. Od bitvy upustil, neboť si myslel: „Stanu se hubitelem svých příbuzných. Všichni zahynou.“ Tak byl Arjuna ovlivnĕný svĕtským vĕdomím.