etās te kīrtitāḥ sarvāḥ

sańkṣepeṇa vibhūtayaḥ

mano-vikārā evaite

yathā vācābhidhīyate

etāḥ — tyto; te — tobĕ; kīrtitāḥ — popsané; sarvāḥ — všechny; saṅkṣepeṇa — stručnĕ; vibhūtayaḥ — duchovní atributy; manaḥ — mysli; vikārāḥ — promĕny; eva — jistĕ; ete — tyto; yathā — odpovídajícím způsobem; vācā — slovy; abhidhīyate — všechny jsou popsané.


Text

Stručnĕ jsem ti popsal všechny své duchovní atributy a také neobyčejné hmotné rysy Mého stvoření, které jsou vnímány myslí a definovány různými způsoby podle okolností.

Purport

VÝZNAM: Podle sanskrtské gramatiky, a jak dokládá i Srila Sridhara Svami, se slova etah a ete vztahují na dvĕ odlišné kategorie Pánových atributů. Pán popsal své majestátní úplné expanze, jako je Vasudeva, Narayana, Nadduše a tak dále, a dále popsal význačné rysy hmotného stvoření, jež jsou také zahrnuty do slavných atributů Osobnosti Božství. Všechny úplné projevy Pána jako Vasudeva, Narayana a tak dále jsou vĕčné, nemĕnné transcendentální rysy Pána a poukazuje na nĕ výraz etah. Zato neobyčejné aspekty hmotného stvoření závisejí na okolnostech a na individuálním vnímání, a proto jsou zde popsány slovy mano-vikara evaite yatha vacabhidhiyate. Srila Jiva Gosvami vysvĕtluje, že podle důslednĕ logického použití synonym poukazuje etah na Pánovy vĕčné duchovní projevy, mimo vnímání hmotných smyslů, zatímco ete označuje ty atributy, které mohou podmínĕné duše vnímat. Uvádí příklad insignií a důvĕrných společníků krále, kteří ke králi neodlučnĕ patří, a proto se jim přisuzuje královské postavení. Podobnĕ jsou majestátní rysy hmotného stvoření odraženými expanzemi Pánova osobního majestátu, a proto je lze chápat tak, že se od Nĕho neliší. Nemĕli bychom se však mylnĕ domnívat, že tyto nevýznamné hmotné atributy zaujímají stejné postavení jako Pánovy úplné rysy jako Osobnost Božství, které se Pánu kvalitativnĕ i kvantitativnĕ vyrovnají.

Srila Visvanatha Cakravarti Thakura komentuje tento verš takto: „Vnĕjší projevy Pánova majestátu se nazývají mano-vikarah, neboli ,týkající se mentálních promĕǹ, protože obyčejní lidé vnímají neobyčejné rysy hmotného svĕta podle stavu své mysli. Slovo vacabhidhiyate tedy vyjadřuje, že podmínĕné duše popisují Pánovo hmotné stvoření na základĕ konkrétních hmotných okolností. Vzhledem k tomu, že definice hmotných majestátů jsou podmínĕné okolnostmi, nelze tyto majestáty v žádném případĕ považovat za úplné projevy Pánovy osobní podoby. Když se mysl osoby naladí do příznivého či láskyplného rozpoložení, definuje projevy Pánovy energie jako ,můj syǹ, ,můj otec̀, ,můj manžel̀, ,můj strýc̀, ,syn mého bratrà, ,můj přítel̀ a tak dále. Zapomíná, že každá živá bytost je ve skutečnosti nedílnou částí Nejvyšší Osobnosti Božství a že veškeré vznešené atributy, nadání či význačné rysy, které může projevovat, jsou ve skutečnosti energiemi Pána. Když mysl nabyde negativního či nepřátelského rozpoložení, osoba si myslí: ,Tato osoba mĕ zničí̀, ,Toho musím zničit̀, ,To je můj nepřítel̀ nebo ,Já jsem jeho nepřítel̀, ,Ten je vrah̀, nebo ,Toho je třeba zabít̀. Negativní stav mysli se projevuje také tehdy, když osobu přitahují neobyčejné hmotné aspekty určitých osob či objektů, ale zapomíná, že se jedná o projevy energie Osobnosti Božství. Dokonce i o polobohu Indrovi, který je zjevnĕ projevem hmotných majestátů Pána, mají ostatní mylné představy. Například pro Indrovu manželku Saci je Indra ,můj manžel̀, kdežto pro Aditi je to ,můj syǹ. Jayanta si o nĕm myslí, že to je ,můj otec̀, Brhaspati si myslí, že to je ,můj žák̀, zatímco démoni mají pocit, že Indra je jejich osobní nepřítel. Různé osobnosti si ho tedy definují podle svého mentálního stavu. Proto se o hmotných projevech Pánova majestátu, které jsou vnímány relativním způsobem, říká, že jsou mano-vikara, což znamená, že závisejí na rozpoložení mysli. Toto relativní vnímání je hmotné, jelikož neuznává Nejvyšší Osobnost Božství jako pravý zdroj daného majestátu. Pokud nĕkdo vidí Pána Krsnu jako zdroj veškerého majestátu a vzdá se veškerých tužeb užívat si Pánova bohatství nebo ho vlastnit, pak může vidĕt duchovní povahu tĕchto vznešených projevů. Tehdy bude jeho vĕdomí Krsny dokonalé, i když bude i nadále vnímat rozmanitost hmotného svĕta. Nemĕli bychom dospĕt ke stejnému závĕru jako voidističtí filosofové, že Pánovy duchovní projevy v kategoriích visnu-tattvy a osvobozené jivy jsou také důsledky relativního vnímání a stavů mysli. Tato nesmyslná představa odporuje celému učení, které Nejvyšší Pán, Osobnost Božství, předává Sri Uddhavovi.“

Podle Srily Jivy Gosvamiho slovo vaca označuje také různé védské texty, které popisují konkrétní postupy, jimiž Pán projevuje své duchovní a hmotné majestáty, a v tomto kontextu poukazuje yatha na konkrétní způsoby projevení a stvoření.